„Tyto volby jsou referendem o zhoubném vlivu Donalda Trumpa na naši politiku,“ hlásá titulek komentáře v USA Today. Překvapivě podobně vidí situaci i konzervativní zpravodajská televize Fox News, která tvrdí, že „Úterní volby jsou referendem o prezidentově ekonomické vizi“. Společně s nimi tak nadcházející politické klání vnímají většinou i běžní Američané.
Volební finiš v rozpolcené Americe. ‚Trump je pevnou hrází proti populistické politice‘ |
A není divu. Tento názor se totiž začal objevovat již několik měsíců před samotnými volbami jak ze strany opozičních demokratů, tak i vládnoucích republikánů. Sám prezident Trump vyhrožoval během svých proslovů, že „demokraté převezmou kontrolu nad Kongresem“ a tím mu prý zabrání ve vykonávání jeho politiky. Jeho republikánští kolegové dokonce dopředu hrozili tím, že pokud Demokratická strana ovládne obě komory Kongresu, započne proces „odvolání prezidenta“. Tuto hysterii podporovala i média, která tradičně spíše inklinují k demokratům, a to z podobného důvodu. Chtějí dostat voliče k urnám.
Právě volební účast bude podle pozorovatelů v nadcházejících volbách rozhodující. Bude-li vysoká, zaznamenají podle nich vyšší zisky demokraté. Naopak nízká volební účast bude hrát do karet spíše republikánům.
  |
Pozoruhodná je situace v Texasu. Již před volbami zde proběhlo několik happeningů, při nichž se v ulicích Dallasu a dalších měst objevil až milion lidí. Proces aktivizace voličů pokračoval do takové míry, že obrovské množství voličů využilo možnost hlasování před řádným termínem voleb, což umožňují všechny americké státy.
Podle texaských úřadů využilo možnost odevzdat svůj hlas před volbami v 30 největších okresech 4,9 milionů Texasanů. Počet voličů tak už nyní přesahuje počet všech lidí, kteří hlasovali v parlamentních volbách před čtyřmi lety a další budou následovat přímo v den voleb. V roce 2014 přitom v celém státě Texas hlasovalo „pouze“ 4,7 milionu voličů.
Opozice burcuje k ‚výprasku‘ Trumpa, dobrovolníci v ulicích vyzývají k volbě demokratů |
Demokratům se navíc podařilo na kandidátky dostat rekordní počet žen a příslušníků etnických minorit, což by jim podle průzkumů mělo přinést ovoce.
Republikáni se proto před volbami rozhodli sáhnout k zásadní zbrani – strachu z ilegálních migrantů. Prezident Trump již několik týdnů hovoří o blížící se „invazi“ migrantů, posílá na hranice s Mexikem tisíce vojáků a přichází s různými návrhy na změnu imigračních zákonů, aby do země zavítal co nejmenší počet cizinců. Doufá, že tak dostane k volbám své podporovatele.
Voliči prezidenta, který během voleb sedí v Bílém domě, totiž tradičně během midtermů zůstávají doma. I proto se od roku 1958 podařilo pouze dvěma prezidentům ve volbách získat více hlasů ve Sněmovně reprezentantů, Billu Clintonovi v roce 1998 a Georgi Bushovi v roce 2002. Nejvíce pak ztratil Barrack Obama v roce 2010.
Demokraté úplnou kontrolu nezískají
Američané budou 6. listopadu vybírat nejen nové složení 435členné Sněmovny reprezentantů a třetiny stočlenného Senátu, ale také guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích, starostu Washingtonu či nové zástupce ve státních zákonodárných sborech. Voliče v řadě států čeká i série referend, například o legalizaci marihuany či daňových otázkách.
Z pohledu federální politiky je ale klíčový výběr zákonodárců do Kongresu, neboť právě o Kongres se Trump opírá. Bez jeho podpory by byl odkázán na vyjednávání s demokraty a na vládu prostřednictvím exekutivních nařízení, tedy dekretů. Ve Sněmovně reprezentantů i Senátu nyní dominují republikáni, což demokratům znesnadňuje jejich opozici vůči Trumpově administrativě.
Situace v americkém Senátu před volbami se zvýrazněnými křesly, která jsou ve hře.
Podle dosavadních volebních průzkumů se zdá, že by demokraté mohli získat kvalitní většinu v dolní komoře, Senát však nejspíše neovládnou. Z pětatřiceti křesel, které jsou v Senátu ve hře, totiž demokraté obhajují celkem šestadvacet, zatímco republikáni mohou ztratit jen devět, přičemž téměř jasné vítězství mají ve čtyřech z nich.
