Íránský prezident Hasan Rúhání.
foto: Reuters
Íránské ministerstvo vnitra po sečtení takřka všech hlasovacích lístků uvedlo, že Rúháního podpořilo více než 58 procent voličů. Jeho hlavní soupeř, konzervativní duchovní Ebráhím Raísí, dostal necelých 40 procent.
Náměstek ministra vnitra Alí Asghar Ahmadí novinářům na tiskové konferenci sdělil, že hlasovalo více než 40 milionů oprávněných voličů a volební účast tak přesáhla 70 procent. Po sečtení téměř 39 milionů hlasů měl Rúhání 22,8 milionu, zatímco Raísího volilo 15,5 milionu lidí. Zbylí dva kandidáti dostali dohromady méně než milion hlasů.
Vítězství prozápadní hlavy státu dává podle Rúháního stoupenců naději, že se osmdesátimilionová klerikální země bude nadále otevírat západnímu světu.
Umírněný duchovní Rúhání je íránským prezidentem již od roku 2013- V letošních prezidentských volbách byl považován za favorita. Umírněný duchovní a pragmatik byl prezidentem poprvé zvolen v roce 2013 díky odhodlání vyvést zemi z izolace.
- Za jeho vlády se Íránu v červenci 2015 podařilo zbavit mezinárodních sankcí, protože přistoupil na omezení svého jaderného programu. Kritici Rúhánímu naopak vyčítají přílišnou vstřícnost vůči Západu.
- V lednu 2016 absolvoval několikadenní návštěvu Evropy jako první íránská hlava státu od roku 1999. Rúhání navštívil Itálii a Francii a podepsal obchodní smlouvy za několik miliard eur. Před cestou poznamenal, že k integraci Íránu se světem povede ještě "dlouhá cesta".
- Rúhání slíbil, že během svého druhého mandátu rozšíří práva občanů.
- V minulosti byl hlasitým kritikem Američany podporovaného autokratického režimu šáha Rezy Pahlavího. Tehdy na sebe upoutal pozornost ajatolláha Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce, jež v roce 1979 šáha svrhla. Po revoluci Rúhání vystřídal řadu funkcí ve státní správě a dvacet let byl poslancem.
- V 80. letech se sblížil s letos zesnulým bývalým prezidentem Akbarem Hášemím Rafsandžáním, kterému dělal v letech jeho úřadování (1989-1997) bezpečnostního poradce.
- V letech 1989 až 2005 byl Rúhání předsedou vlivné Nejvyšší rady národní bezpečnosti a dělal bezpečnostního poradce Sejjeda Mohammada Chátamího, který vystřídal ve funkci prezidenta Rafsandžáního.
- V letech 2003 až 2005 byl hlavním íránským vyjednávačem v oblasti jaderných programů. V této funkci se vyslovoval pro kompromis s EU a Íránci tehdy souhlasili s pozastavením aktivit souvisejících s obohacováním uranu. Poté, co se prezidentem stal Mahmúd Ahmadínežád, Rúhání na funkci rezignoval. Vystřídal ho ultrakonzervativec Alí Larídžání a jaderný program byl obnoven.
- O dva roky později v rozhovoru, který zveřejnil íránský deník Džamedžam, Rúhání kritizoval vládní zahraniční politiku. Řekl, že Ahmadínežád vládne pomocí dopisů a sloganů a nedokáže využít pro Írán příznivou mezinárodní situaci. Potíže, které měla tehdy americká armáda v Iráku a Afghánistánu, označil za "zlatou" příležitost pro Írán.
- Narodil se 12. listopadu 1948. Již od dětství se věnoval studiu náboženství. V roce 1972 vystudoval práva na Teheránské univerzitě a poté i na Kaledonské univerzitě ve skotském Glasgow.
- Podle médií hovoří anglicky, německy, francouzsky, rusky a arabsky. Je autorem řady odborných knih.
- Je ženatý a má čtyři děti.
|
