„Brain drain“ (únik mozků) by měl vystřídat „rebrain Greece“ (návrat mozků do Řecka). Alespoň podle představ řecké vlády, která se chystá spustit bezprecedentní program lákající zejména mladé a vysoce kvalifikované lidi, kteří v době hospodářské krize odešli z Řecka do ciziny, k návratu domů.
Řecko bude mít poprvé prezidentku. Poslanci zvolili soudkyni Sakellaropulosovou |
Minimálně očima aktuální řecké reality nenabízí kabinet málo. Kdo z lidí mladších 40 let se rozhodne k návratu, bude mít po dobu dvou let garantovaný příjem ve výši minimálně 3000 eur (asi 75 500 korun; průměrný hrubý příjem v zemi přitom aktuálně činí jen 1060 eur). Dvě třetiny této částky zaměstnavatelům, kteří se do programu přihlásí, zaplatí stát.
„Poté, co se naše země vymanila z krize a zahájila rekonstrukci ekonomických a sociálních poměrů, nastává nyní čas vytvořit vhodné prostředí pro návrat řecké diaspory do vlasti. Byli bychom rádi, kdyby se lidé, kteří během krize odešli za lepším do ciziny, vrátili domů,“ vysvětlil pohnutky kabinetu řecký ministr práce a sociálních věcí Jannis Vroutsis.
Řecká krize doléhá na celý svět |
Podle odhadů odešlo od počátku hospodářské krize v roce 2009 z Řecka „za lepším“ asi půl milionu lidí, tedy více než desetina práceschopné populace. Průzkum konzultační firmy ICAP ukázal, že jde vesměs o mladé a vysoce kvalifikované lidi: vysokoškolský titul má 90 procent z nich.
Podle serveru Politico vyvolal mezi členy řecké diaspory vládní plán smíšené reakce. Řečtí podnikatelé a zaměstnavatelé pobídky pro emigranty vesměs vítají, protože zejména v některých oborech je i přes stále vysokou nezaměstnanost nouze o vhodné pracovníky.
Guy Krief, manažer technologické firmy Upstream, uvádí, že jeho společnost musela kvůli nedostatku lidí změnit strategii. „Ti dobří tady nejsou, protože hned po studiích odejdou do ciziny. Museli jsme proto zahájit vlastní školicí programy, kde absolventy nejprve sami vyškolíme a pak jim nabídneme místo,“ říká Krief.
Je to diskriminace?
Proti vládnímu programu pobídek pro Řeky žijící v zahraničí se ale ozvaly i kritické hlasy. Podle nich by stát odměnil emigranty, zatímco ti, kdo nesli na svých bedrech tíhu hospodářské krize ve své vlasti, by na výhodné podmínky nemohli dosáhnout.
Řekové si přes zákaz dále kouří v barech a restauracích |
„Je třeba myslet také na ty, kdo v době krize zůstali (...) Drtila je vysoká nezaměstnanost, na dobré místo museli čekat dlouhé roky, mnozí skončili na podpoře,“ shrnul nedávno argumenty odpůrců programu úvodník vlivného řeckého deníku To Vima.
Někteří právníci upozorňují také na to, že vládní program může spustit i vlnu žalob od těch, kdo mají sice dobrou kvalifikaci, ale tím, že neodešli do ciziny, na lukrativní pobídky nebudou mít nárok. „Tři tisíce eur měsíčně pro ‚mozek‘, který se vrátí z ciziny, zatímco místní stejně kvalifikovaný zaměstnanec dostane třetinu jen proto, že tehdy neodešel? To vypadá jako jasná diskriminace,“ uvedl pro Deutsche Welle jeden aténský právník pod podmínkou anonymity.
