Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Rok pod černou vlajkou: Islámský stát upevňuje pozice a míří k Turecku

USA

  6:30
Svět slaví v pondělí jedno smutné výročí. Je tomu přesně rok, co v Mosulu vystoupil vůdce Islámského státu s prohlášením, že na dobytých územích v Sýrii a Iráku vyhlašuje chalífát. Od té doby se povážlivě rozrostly nejen jeho hranice, ale i řady bojovníků – včetně těch ze západních zemí.

Příslušník radikálního sunnitského hnutí Islámský stát (ilustrační fotografie). foto: Reuters

Je to na den přesně rok, co se vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil za chalífu nově vzniklého chalífátu, rozprostírajícího se na území Sýrie a Iráku. Tehdy promlouval z nově dobytého města Mosul, které si islamisté drží dodnes. A i přesto, že v poslední době utrpěli několik porážek, nadále postupují směrem na sever. K Turecku a tedy potažmo Evropě.

Minulé léto vypadala situace následovně: skupinka fanatických džihádistů se chopila samopalů a dobyla rozsáhlá území, chráněná armádou, na jejíž výcvik daly Spojené státy 25 miliard dolarů. O rok později je jasné to, co tehdy nikdo neviděl. V čele skupiny džihádistů totiž stály desítky důstojníků režimu Saddáma Husajna.

Abú Bakr Bagdádí se před veřejností obvykle skrývá. Na konci června však učinil výjimku: v mosulské mešitě ohlásil obnovení chalífátu na Islámským státem dobytých územích.

Nešlo tedy o neorganizovanou bojůvku teokratů, ale dobře vycvičenou bojovou jednotku, vedenou důstojníky s desetiletími vojenských zkušeností. I díky tomu se Islámskému státu dařilo celý minulý rok relativně bez obtíží postupovat Sýrií. Snahy koalice, vedené Spojenými státy, postup zastavit se nesetkaly s úspěchem.

Organizovaní fanatici se znalostí terénu

Christopher Harmer, analytik z Institute for the Study of War, řekl pro magazín Time, že islamisté mají navrch díky kombinaci téměř neomezené „zásoby“ sebevražedných atentátníků a preciznímu velení bývalého, sekulárního režimu.

Islámský stát znovu útočí na kurdské Kobani. Bojuje o cestu do Turecka

„Islámský stát s sebou přinesl zástupy těl a chuť bojovat, Baathisté (zástupci Saddámova režimu - pozn. red.) zase znalost terénu a obeznámenost s tím, jak ho bude nepřítel využívat,“ tvrdí Harner a upozorňuje, že islamisté vyhrávají jednu bitvu za druhou i přesto, že počet jejich bojovníků se odhaduje na necelých 25 000.

Boje o město Kobani trvaly mnoho měsíců a naplno ukázaly sílu kurdských milicí. Ty nakonec islamisty vyhnaly a zdevastované město osvobodily.

Islamisté utrpěli v poslední době sérii porážek. Byli vytlačeni z města na hranici s Tureckem Tel Abyad a šíitské milice dobyly Saddámovo rodiště Tikrít. Tyto vojenské úspěchy protiislamistických sil však nepředstavují bod obratu, jak mnozí hlasitě proklamovali. 

Islamisté totiž vzápětí celkem snadno dobyli Ramádí, hlavní město irácké provincie Anbár, a starobylé město Palmýra v Sýrii. Kenneth M. Pollack, bývalý analytik CIA a specialista na blízkovýchodní problematiku to shrnuje slovy: „Tikrít nebyl žádný Stalingrad.“

Irácká armáda duchů

Jak připomíná deník The Independent, zábor Ramádí a Palmýry byl vojenským fiaskem. Města měla posádku, čítající dvacet tisíc mužů, mnoho z nich však byli tzv. „virtuální vojáci“, kteří ve skutečnosti neexistovali a jejichž platy šly do kapes důstojníků. Bagdád nakonec přiznal, že takových mohlo být v celé armádě až padesát tisíc. Mnoho z vojáků také odevzdávalo důstojníkům část svého platu, aby nemuseli sloužit.

Útok islamistů navíc nebyl žádný nečekaný přepad, ale dlouho očekávaný závěr postupné ofenzívy. Překvapivá byla pouze rychlost, s jakou armáda vyklidila své pozice. Boj na mnoha frontách s pěti brigádami o deseti až dvanácti tisících mužů byl pro iráckou armádu neudržitelný. Jeden vysoce postavený irácký velitel se vyjádřil, že „zbytek našich sil se hodí jen k postávání na kontrolních stanovištích“.

Virtuální boj s Islámským státem: nový tým Europolu zaútočí na propagandu džihádistů

Jak vypadala situace v Ramádí popsal důstojník Hamid Shandoukh, který velel iráckým jednotkám ke konci ofenzívy. „Během tří dnů jsme ztratili 76 mužů a 180 jich bylo zraněno.“ Islamisté navíc využívali zfanatizovaných zahraničních bojovníků, kteří se s auty, napěchovanými po střechu výbušninami, hnali vstříc vládním zátarasům. Po sebevražedných útocích, jejichž výbuchy byly schopné srovnat se zemí celou obytnou čtvrť, pak následoval útok skvěle vycvičených pěšáků a to včetně ostřelovačů a minometčíků.

Na severu Sýrie. Když extremisté z IS v květnu ovládli Palmýru, ptali se analytici, jak je možné, že jejich konvoje nebombardovaly koaliční stíhačky.

Stolní fotbal s uřezanými hlavami

Dalším nebezpečím je preciznost, s jakou islamisté spravují dobytá území. Pokud například chcete v chalífátu hrát stolní fotbal, musíte figurkám uřezat hlavy. „Jinak by totiž připomínaly modly,“ vysvětluje Aymenn al-Tamimi, výzkumník filadelfského think-tanku Middle East Forum, který provedl analýzu více než dvou set administrativních dokumentů Islámského státu. Zákony v chalífátu pamatují na vše a to včetně regulace rybolovu nebo pokut za odhazování odpadků na ulicích.

„Nyní už se (jejich instituce) mnohem více podobají klasickým ministerstvům a státním úřadům, které vidíte u rozvinutých států na celém světě,“ pokračuje al-Tamimi. Státní model má i rozvinutý systém generování příjmů. Když se například spojenecké bombardéry začaly zaměřovat na ropné vrty islamistů, zvýšila vláda daně a začala prodávat nakradené starožitnosti. Al-Tamimi tvrdí, že právě tento mikromanagement umožnil Islámskému státu porazit ostatní extremistické skupiny a nastolit na dobytých územích jistou formu pořádku.

Zákazy a udávání

Ne všem ale život pod černou vlajkou Islámského státu vadí. Některým naopak imponuje řád, kontrastující s chaosem, který v mnoha městech a provinciích dříve panoval. Pro mnoho iráckých Sunnitů, kteří byli za vlády šíitského režimu upozaďováni, je režim sunnitského Islámského státu zlepšením.

Sunnitské ženy z města Ramádí na útěku před extremisty z Islámského státu.

A to i přesto, že život v Islámském státu se na mnoha místech podobá peklu na zemi. Z nejrůznějších měst přišla svědectví o tom, jak bojovníci hodují na vybraných pokrmech, zatímco civilisté nemají k dispozici ani základní lékařskou péči. K tomu se přidávají nejrůznější zákazy a nařízení. Lidé se navíc ze strachu vzájemně udávají.

Sama za sebe hovoří výpověď kadeřníka Salema z města Fallúdža. Islamisté nechali zavřít téměř všechna kadeřnictví ve městě a mužům zakázali se holit nebo nosit západní účesy. Když za Salemem přišel jednou v podvečer bratranec s prosbou, aby ho ostříhal na západní způsob, Salem nejprve odmítl. Bratranec ho ale ujistil, že v ulicích už je tma a nikdo je neuvidí. Salem souhlasil a bratrance ostříhal.

Pouliční demonstrace na podporu Islámského státu ve městě Mosul (archivní snímek z června 2014).

O čtyři dny později se dozvěděl, že ho někdo udal. Jeho kadeřnictví bylo zavřeno a on sám byl uvězněn a odsouzen k osmdesáti ranám bičem. Jak sám tvrdí, vydržel jen padesát. „Poté jsem omdlel a museli mě odnést do nemocnice,“ vypověděl Salem.

Salem také uvádí několik příkladů nařízení Islámského státu. „Dívky mohou nosit pouze muslimské oblečení a mají zakázaný make-up. Je zakázáno kouřit cigarety i vodní dýmky a to pod hrozbou zbičování. Pokud je člověk přistižen vícekrát, může být i popraven. Nesmí se vyslovovat arabský název Islámského státu (Daesh - pozn. red.), ženské obchody s textiliemi nebo kadeřnictví musejí být uzavřeny, pokud do nich vejde muž, gynekologii nesmí provozovat muži, ženy nesmí v obchodech nebo na tržnicích sedět na židlích,“ vypočítává po paměti Salem.

Západ doufal, že se lidé proti těmto a jiným praktikám vzbouří. V Mosulu byla skutečně zpočátku opozice, ta však byla brzy zašlapána do země. Jako odstrašující příklad mělo posloužit vyhlazení odbojného kmene Albu Nimr. Všech jeho 864 členů bylo povražděno. Ti, kteří s vládou islamistů nesouhlasí, tak spíše prchají, než aby se stavěli na odpor. A Evropa nápor uprchlíků začíná pociťovat naplno.

Zahanbená Al-Káida

Problém spočívá také v tom, že Spojené státy a jejich spojenci stále považují Islámský stát převážně za teroristickou skupinu. To je však zkreslený pohled. Islámský stát totiž na rozdíl od běžných teroristických skupin klade důraz na zabírání území. Díky tomu se stal také nejvýznamnější džihádistickou skupinou světa.

Odkud mají zbraně bojovníci Islámského státu?

Dokázal založit, rozšířit a vládnout celému chalífátu. To je něco, čemu se například Usáma bin Ládin se svou Al-Káidou ani nepřiblížil. Islamisté se také tolik nezaměřují na západní cíle, kladou důraz spíše na domácí boj a upevňování solidních mocenských základů.

Hollywood hrůzy, Disneyland krutosti

Co je odlišuje od jiných teroristických skupin je také hrozivě účinná práce s propagandou. Videa s uřezáváním hlav nebo jejich ustřelováním náhrdelníky z výbušnin, případně upalováním zaživa nebo topením slouží islamistům jako mocná zbraň při šíření strachu. Tato videa dokonce vyprodukovala i jednu nechvalně známou „mediální hvězdu“ - džihádistu Johna.

Matka džihádského Johna poznala jeho hlas. Otec mu přeje smrt

Islámský stát dobře ví, že myšlenka chalífátu táhne a mnoho muslimů je pro její realizaci schopno skousnout i hrůzy, které se s jeho fungováním pojí. Chalífát v sobě totiž obsahuje nostalgickou vzpomínku na doby, kdy muslimská impéria byla mocná co do vojenské i ekonomické síly. Chalífát navíc nevábí jen muslimy. Odhaduje se, že do řad islamistů se přidalo už 20 000 zahraničních bojovníků.

Hrozba pro celý svět

A jaké nebezpečí představují islamisté pro Západ? Poslední zprávy hovoří o tom, že se islamisté blíží k tureckým hranicím a opět útočí na příhraniční město Kobani. Turecko je přitom členem NATO, jedná o vstupu do EU a je mnohými považováno za „nejzápadnější“ muslimskou zemi.

Farah Pandith, profesor Harvardovy univerzity a bývalý zástupce muslimských komunit v USA, to vidí jasně. „Protože ideologie Islámského státu nemá žádné hranice, rekrutují se bojovníci z celého světa.“

„Neměli bychom tomuto problému věnovat pozornost jen proto, že do řad extremistů se možná zítra přidá váš soused. Jde především o to, že tato ideologie prostupuje celým světem a nikdo se před ní neschová. Je to globální hrozba pro nás pro všechny.“

Popravy Islámského státu.

Peter Welby, analytik z odborného magazínu Religion & Geopolitics, dodává: „Islámský stát má podporu po celém světě. Může být katalyzátorem globální vlny terorismu, která v mnohem předčí hrůzy, páchané Al-Káidou.“

„Je to dobře organizovaná extremistická skupina s množstvím zdrojů a její vliv přerůstá daleko za hranice Sýrie a Iráku. Pro mnoho lidí, zvláště nespokojených mladých mužů, je její apokalyptická vize finální války mezi muslimy a nevěřícími velkým lákadlem.“ 

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!