Himmler a Heydrich byli velcí kamarádi.
Při přepadení vysílače v Hlivicích 31. 8. 1939, přesně před osmdesáti lety, příslušníci SS převlečeni do polských vojenských uniforem násilím vtrhli do budovy a začali prostřednictvím rádia vysílat výzvu k boji proti Němcům. Jedním z mužů, kteří celou operaci řídili, byl Reinhard Heydrich. „Pro Himmlera (také se podílel na plánování přepadení) a Heydricha byla příprava zásahu v Polsku běžnou záležitostí – účastnili se takto všech expanzivních akcí nacistického Německa,“ okomentoval pro Lidovky.cz historik Petr Kaňák roli Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS a náčelníka německé policie a Reinharda Heydricha, náčelníka bezpečnostní policie a bezpečnostní služby.
Na straně Poláků stáli v roce 1939 také Češi a Slováci. Vedl je i budoucí prezident Svoboda |
Byla to právě Heydrichova bezpečnostní služba, která ještě před začátkem druhé světové války například sestavila seznam jmen vedoucích činitelů SA, kteří byli zlikvidováni v takzvané Noci dlouhých nožů roku 1934. Na válku s Polskem se bezpečnostní služba a policie připravovaly od jara 1939.
„Bezpečnostní policie měla neutralizovat potenciální hnízda odporu a izolovat ty společenské skupiny, od nichž šlo očekávat, že budou nositeli polského nacionalismu. Dále měla být založena kartotéka jako podklad pro speciální pátrací seznam se jmény zhruba 61 000 Poláků, kteří měli být po vypuknutí války zatčeni nebo okamžitě usmrceni,“ píše německý historik Robert Gerwarth v životopise o Heydrichovi s názvem Hitlerův kat.
  |
Přepadení vysílače
Samotné napadení vysílače v Hlivicích podle historika Kaňáka, zabývajícího se výzkumem činnosti nacistického okupačního aparátu v letech 1938-1945, nebylo bez komplikací. „První problémy způsobilo odložení německého útoku. Rozkaz k zahájení operace přišel 25. srpna, ovšem na základě Hitlerova rozhodnutí odložit útok o několik dní, byla akce odvolána. Stalo se tak v okamžiku, kdy se německé oddíly už nacházely na cestě k určeným cílům,“ řekl Kaňák. Konečný rozkaz pak byl vydán 31. srpna 1939. „Při ostré akci ale nastal problém se vstupem do živého vysílání. Hlivický vysílač neměl vlastní studio, pouze sloužil k přenosu programu připraveného ve Vratislavi,“ dodal Kaňák. Podle něj tak Němci museli použít mikrofon určený k oznamování výpadku signálu při bouřce.
K incidentu v Hlivicích se na takzvaných Norimberských procesech vyjádřil i Alfred Naujocks, který vedl oddíl, jenž fingované přepadení provedl. „Já jsem byl vyzván vydat se s pěti, či šesti jinými lidmi z bezpečnostní služby do Hlivic a tam čekat na heslo dané Heydrichem. Rozkaz zněl: ovládnout stanici a udržet ji tak dlouho, aby polsky mluvící Němec stačil pronést v rádiu řeč,“ vypověděl Naujocks.
Hlivice jako ‚třešnička na dortu‘
Fingované napadení hlivického vysílače bylo v podstatě posledním krokem k zahájení války, ale pro německé bezpečnostní složky to podle historika Kaňáka byla pouhá „třešnička na dortu.“ „Důležitější pro Himmlera a Heydricha byla možnost rozpoutat hromadné represálie. Sám Heydrich nazval chystané bezpečnostní akce doslovně mytím podlahy,“ řekl historik. Cílená likvidace polské elity pak byla zahájena ihned v září 1939 a výrazně se také radikalizovala protižidovská opatření.
Kvíz: 80 let od napadení Polska nacistickým Německem |
Reinhard Heydrich podle Kaňáka už před samotnou operací v Polsku dosáhl kariérního vrcholu v bezpečnostní oblasti, jeho specializaci. „Stál nad ním pouze Himmler a Hitler. Akce v Hlivicích nedosáhla takového významu, aby Heydrichovi kariérně pomohla. Podstatnější pro něj byla možnost využít rozpoutání konfliktu k zesílení teroru v Německu a na obsazených územích,“ vysvětlil Kaňák.
Co se týče Polska, tak Heydrich na Hitlerův popud zaštiťoval přípravu jednotlivých incidentů, které měly přesvědčit svět o polské agresi. „Heydrich to pojal jako svůj osobní úkol a podle dobových svědectví byl přípravou doslova posedlý. Dějiště plánovaných incidentů si osobně obhlédl a věnoval se velmi pečlivě i výběru osob, které měly velet nasazeným jednotkám. Chtěl dokázat, že nacistická bezpečnostní služba je stejně efektivní jako jím obdivovaná britská rozvědka,“ řekl Kaňák s dodatkem, že Heydrich byl lidmi charakterizován jako ctižádostivý, nedůvěřivý a panovačný workoholik, který za každou cenu musel splnit vlastní záměry nebo uložené úkoly.
Vztah s Hitlerem
Vztah Heydricha s vůdcem říše Adolfem Hitlerem podle Kaňáka nebyl osobní. „Na druhou stranu je ale potřeba dodat, že Hitler jednoznačně věděl, jak výkonného a oddaného vykonavatele svých pokynů v Heydrichovi získal. Na Heydrichově pohřbu roku 1942 o něm mluvil v superlativech jako o jednom z největších nacistů a obránců říše proti všem nepřátelům,“ doplnil Kaňák.
Reinhard Heydrich s manželkou Linou.
Na základě zjištění německého historika Gerwartha se Heydrich na možnou smrt připravoval už od začátku války. Prvního září, tedy v den Německého vpádu do Polska, totiž pro manželku Linu sepsal závěť, kterou podepsal ve dvě hodiny ráno, necelé tři hodiny před prvním německým útokem. „Časně ráno ve 4:45 začíná postup německé armády, v deset hodin zasedá říšský sněm. Nevěřím, že se mi něco stane. Pokud by však osud chtěl, mé veškeré jmění bude patřit tobě, Lino,“ byla slova Heydricha.
Začátek války Heydrich sice přežil, ale atentát Jana Kubiše s Jozefem Gabčíkem o tři roky později už nikoliv. Němci na smrt „vzorového nacisty,“ jak ho na pohřbu nazval jeho blízký přítel Heinrich Himmler, reagovali vyhlazením Lidic, Ležáků a dalšími represemi.
Pohřeb Reinharda Heydricha na Pražském hradě.
