Článek 5 není vymahatelný, mám obavy, varoval v Praze bývalý americký diplomat

Autor:
  14:11aktualizováno  14:11
„Článek 5 vlastně není právně vymahatelný. Kdybych žil v Estonsku a napadli ho Rusové, měl bych vážné obavy, že Američané nepřijdou,“ varoval ve středu při debatě v Praze bývalý americký velvyslanec v Srbsku a Pákistánu Cameron Munter. Ředitel Občanského institutu Roman Joch burcoval ke zvýšení investic do obrany. Zmínil ale, že pět procent HDP není reálných.
Američtí vojáci ze 173. výsadkové brigády v Lotyšsku

Američtí vojáci ze 173. výsadkové brigády v Lotyšsku | foto: DVIDS

Munter varoval, že NATO není silné v konkrétní právní a vymahatelné podobě, ale spíše stojí na ideálech, které členské státy sdílí. Vzhledem k tomu, že o aktivaci článku 5, který určuje, že ostatní členské státy přijdou na pomoc napadenému, rozhoduje Rada NATO jednomyslně, může být takový postup problematický.

„To, co se stalo s USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj) byl jen začátek. Pokud Američané přestanou dotovat NATO, bude to velmi složité. V Evropě neexistují kapacity, které by to dovedly nahradit,“ pokračoval Munter s odkazem na rozklad agentury administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. USAID pomáhala po celém světě zemím například po přírodních katastrofách. Formálně by měla být její činnost ukončena v červenci.

Joch i Munter se na přednášce Anglo-American University v Praze shodli na nutnosti větších investic do obrany. Joch pak kritizoval Evropu, že nebrala vážně dřívější signály ze zámoří. „Už za George W. Bushe jsme slyšeli, že Američanům jednou dojde trpělivost s dotováním evropské obrany,“ vzpomínal. Podle něj je ale současný požadavek USA, aby členské státy platily pět procent HDP, nereálný. Více by se přikláněl k hodnotě, kterou odvádějí do rozpočtu Spojené státy, tedy 3,4 procenta HDP.

Bývalý americký velvyslanec v Srbsku a Pákistánu, který sloužil jak pod republikánským prezidentem Georgem Bushem mladším, tak pod demokratem Barackem Obamou, kritizoval současné americké směřování, které je podle něj nepřátelské vůči spojencům.

„Pokud Evropany kopnete do zubů příliš, mohou se obrátit k někomu, kdo je sice méně demokratický, ale zato více předvídatelný,“ myslí si Munter. V této souvislosti neváhal zmínit Čínu. „Čína je velmi konzervativní a zbytečně neriskuje. Vzkazují světu, že mají všechen čas na světě a budou se dívat a učit,“ uvažoval.

Právě kontroverzní Trumpovy signály ke spojencům, ale i na adresu Ruska budí jak v Jochovi, tak v Munterovi pochybnosti o tom, zda se vůbec současná administrativa drží nějaké pevné strategie. „Myslím si, že Trump je doopravdy zaražený z toho, že Putin nepřistupuje na jeho mírová řešení,“ uvedl bývalý velvyslanec. Podle Jocha americký prezident nemá taktiku ani při celní politice, která se projevuje velmi nevyzpytatelně. Zavzpomínal ale na 80. léta, kdy nynější americký prezident začínal ve velkém celní politiku podporovat.

„Už tehdy často a rád tvrdil, že ostatní země připravují Ameriku o velké bohatství. Tehdy se takto strefoval především na adresu Japonska,“ přiblížil Joch.

Munter připomněl, že téma cel je populární i u Trumpových voličů. „Trump sliboval, že Spojené státy vydělají na clech tolik peněz, že si budou moci dovolit zrušit federální daň. To voliči slyší a líbí se jim to. Už nezkoumají, jak to funguje v praxi,“ povzdechl si bývalý diplomat. Východisko ze situace ale v současné době nevidí. „Nedávno jsem byl ve Washingtonu a z toho, co jsem viděl, vám mohu říct jedno. Republikáni nemají kuráž a demokraté nemají plán,“ uzavřel.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.