Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně „parametrů realizace“ projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.
Agentura Reuters v souvislosti se změnou ve vedení Roskosmosu zmiňuje neúspěch ruské vesmírné agentury na Měsíci. Od doby, co se sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v roce 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru, se Rusko pyšní coby vedoucí velmoc v oblasti výzkumu kosmu.
Jeho ambice však utrpěly masivní ránu v srpnu 2023, kdy ruská sonda Luna-25 bez posádky narazila při pokusu o přistání do povrchu Měsíce, napsala agentura.
Borisov vytyčil ambiciózní plány na nadcházející roky, kdy chce Rusko vypustit vlastní orbitální stanici. Nový projekt má nahradit stárnoucí Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde Rusko spolupracuje se Spojenými státy, a to navzdory krizi, ve které se ocitly vztahy mezi Moskvou a Washingtonem kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Rusko tvrdí, že chce udržovat nepřetržitou přítomnost lidské posádky ve vesmíru a věnovat se tam vědeckým, ekonomickým a bezpečnostním projektům, které nebyly možné v ruské části ISS.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Kreml nemá vůči Borisovovi žádných výtek a změnu označil za rutinní rotaci. „Korporace se musí dynamicky rozvíjet, probíhá rotace,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Někdejší vicepremiér Borisov se do čela Rosmosmosu postavil v létě roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin z vedení státní korporace odvolal tehdejšího šéfa Dmitrije Rogozina.
Bakanov před svým angažmá na ministerstvu dopravy býval šéfem společnosti Goněc, která provozuje ruský satelitní komunikační systém podobný americkému Starlinku, ale je menší a používaný hlavně pro vládní účely, napsal Reuters.
