Ještě začátkem března byl čínský velvyslanec v Česku Čang Ťien-min téměř personou non grata a premiér Andrej Babiš (ANO) byl připraven podpořit požadavek na jeho výměnu. Trpělivost mu došla poté, co ambasador napsal ostrý dopis dnes již zesnulému předsedovi senátu Jaroslavu Kuberovi (ODS) kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan. Koncem minulého týdne už ale Čang Ťien-min spolu s vládními činiteli vítal letadlo s ochrannými pomůckami z Číny a na jeho adresu znějí slova díků za to, že dodávku pomohl vyjednat.
  |
Podobně jsou zapomenuty výhrady vůči telekomunikační firmě Huawei obviňované v Evropě ze špionáže. Například pandemií těžce zkoušenému Nizozemsku, které bude rozhodovat o svých 5G sítích, darovala Huawei na 800 tisíc roušek. A poté, co Peking poslal experty a pomoc do Itálie, vyjádřil čínský prezident Si Ťin-Pching naději ve společné budování „zdravotnické hedvábné stezky“, projektu, který jde ruku v ruce s iniciativou skutečné nové hedvábné stezky prosazující politický a ekonomický vliv říše středu. „Věřím ve svého bratra a přítele Si Ťin-pchinga,“ prohlásil pak minulý týden srbský prezident Aleksandar Vučič s tím, že žádná evropská solidarita neexistuje a pomoci dokáže jedině Čína.
Místo stíhaček roušky a respirátory
I ve válce s koronavirem platí strategické pravidlo, že vítězí ten, kdo má odpovídající technologie a dostatek výrobních kapacit. A tady vede Čína, který dokázala zmobilizovat průmysl na výrobu 116 milionů roušek denně, zhruba dvanáctkrát více, než produkovala před pandemií. Jde zatím o jednoduché výrobky, produkce sofistikovanějších respirátorů N95 (FFP2) ve velkém teprve nabíhá, stejně jako zvýšení výroby plicních ventilátorů. Do společného pracovního úsilí se zapojil třeba výrobce stíhaček J-20 či chytrých telefonů Xiaomi.
Čína je zatím jediné místo, kde se ochranné pomůcky dají v odpovídajícím množství sehnat.
Čínský magnát, který kritizoval prezidenta Si Ťin-pchinga za přístup v boji proti koronaviru, zmizel |
Nejasná je role čínských úřadů, které podle některých informací nejprve ochranné pomůcky skupovaly po celém světě, během epidemie vývoz neoficiálně zakázaly a teď opět povolily.
Má to však své ale – například obchodník Michael Michelini, který se snažil zajistit kontrakt na 60 milionů roušek pro mexický kabinet, dostal zprávu, že jeho služby už nejsou dále potřeba a Mexiko bude jednat přímo s Pekingem. „Tamní vláda se snaží stále více kontrolovat obchodní řetězce,“ řekl Michelini podcastu Global from Asia.
Ani současná čínská produkce plně nezabezpečí Čínu pro případ druhé vlny pandemie, pekingští komunisté však hlásají do světa, že svými metodami koronavirus porazili, a nabízejí pomoc. Zásilky putují do Asie, Afriky i Evropy, angažují se i velké společnosti jako Huawei či Alibaba. O humanitární pomoc však jde ve specifických a dobře cílených případech, jinak si za zboží nechává Čína dobře zaplatit. Vedle toho posílá Peking do světa i lékařské týmy a odborníky, jsou už v Itálii, Íránu či Iráku a chystají se i do dalších zemí.
Čínské slunce po bouři
Čína svou pomocí zejména v Itálii, Srbsku, ale i Česku vystihla okamžik, kdy Evropská unie selhala a místo proklamované solidarity si státy začaly navzájem uzavírat hranice a krást zásilky zdravotnického materiálu. Peking se zaměřuje hlavně na jemu nakloněné země i politiky a čínští komunisté se pasují do role zachránce: „Po bouři vychází slunce,“ řekl Si Ťin-Pching španělskému premiéru Pedru Sánchezovi, když i jemu nabízel spolupráci při potlačení pandemie koronaviru.
Abe žádá Japonce o pomoc v boji s koronavirem. Ujišťuje, že toaletního papíru je dostatek a že LOH budou |
Nehraje se už také jen o ekonomický vliv, ale i o ambice být světovým hráčem v situaci, kdy je Evropská unie oslabená a Spojené státy vyklízejí pole a starají se hlavně samy o sebe. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist v této souvislosti varoval před rozsáhlou dezinformační kampaní ze strany Ruska a Číny. Její součástí je například obvinění, že nový koronavirus záměrně vypustily právě USA, či vychvalování autoritářských metod oproti evropským demokratickým hodnotám.
Podle šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella se na pozadí pandemie odehrává „globální bitva o vliv“ a je třeba na ni reagovat. „Musíme s fakty v rukou bránit Evropu proti těm, kdo ji pomlouvají,“ prohlásil Borrell.
