* LN Pane prezidente, patříte mezi osobnosti, které se výrazně zasloužily o vznik samostatného Slovenska. Označil byste za otce Česka a Slovenska Václava Klause a Vladimíra Mečiara, nebo to bylo složitější?
Rozdělení Československa nebyla otázka dvou lidí, tak se to nedá říci. Byli předsedové dvou nejsilnějších stran, ODS a Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), které vedly rozhovory o tom, jak bude dál pokračovat Československo. A pánové Klaus a Mečiar byli v čele těchto stran. Výsledek rozhovorů ale nebyl zcela určitě rozhodnutí těchto dvou lidí. Byla to rozhodnutí těchto dvou stran. Samozřejmě Klaus a Mečiar měli i svá setkání mezi čtyřma očima, na kterých došli k nějakým závěrům. Ale i ty potom přednesli před grémiem a někdy byly přijaty, ale někdy také ne. Ano, Václav Klaus a Vladimír Mečiar byli hlavními osobami, ale za nimi byly jejich strany a ty byly v čele celého tohoto dění.
* LN Vy jste se stal jedním z klíčových lidí, kteří vytvářeli Deklaraci svrchovanosti a pak ústavu. Byl toto už nevratný krok k rozdělení?
O tvorbě ústavy se rozhodlo až v momentu, kdy bylo jasné, že Československo v podobě, v které existovalo od roku 1990, dál existovat nebude. Že se budou hledat nové formy státního uspořádání. Tehdy se už začalo mluvit o konfederaci nebo soustátí, uspořádání, v němž by se zvýraznilo postavení obou republik. A to byl signál, že budeme muset připravit i zákonnou základnu, byť zatím úvahy o rozdělení republiky byly jen záležitostí novinářů a komentátorů. Proto jsme se museli začít připravovat. Uvědomili jsme si, že pokud se změní státoprávní uspořádání, ať už to bude konfederace, nebo samostatný stát, měli bychom něco mít. Ještě před ústavou jsme ale připravili Deklaraci svrchovanosti. Mnozí říkali, že je to jen cár papíru. Ano, právně to nebyl akt, který by k něčemu zavazoval. Ale naznačoval, že ať už bude nová forma soužití jakákoli, měla by vycházet z této deklarace.
* LN Bylo to tehdy tak, že česká strana tlačila na těsnější federaci nebo rozdělení, zatímco vy jste chtěli nějaký volnější útvar, a naopak do úplné samostatnosti jste se nijak nehrnuli?
Do posledního momentu jsme my, mluvím o okolí mém a Vladimíra Mečiara, nemluvili o samostatném Slovensku. A byl to většinový názor na Slovensku, s jedinou výjimkou Slovenské národní strany. Věděli jsme, že se musíme s Čechy dohodnout, že nemůže dojít k jednostrannému vývoji.
Celý rozhovor vyšel v pondělních LN, dočíst si jej můžete v iPadu nebo si výtisk stáhněte do svého počítače.
