"Není-li nová koalice a ta stávající se rozpadla, pak jsou vláda a premiér povinni odstoupit. Ohlašuji demisi v souvislosti s rozpadem koalice a zablokováním vládních návrhů," řekl Jaceňuk v parlamentu podle webu listu Ukrajinska pravda.
Současně se zapřisáhl, že se "za žádných okolností" nepokusí vytvořit novou vládní koalici své strany Vlast s promoskevskými komunisty a Stranou regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.
Jaceňuk varoval před problémy
Varoval však, že rozpad koalice bude mít následky v podobě neprůchodnosti návrhů potřebných zákonů parlamentem. To může Kyjev připravit o možnost nakupovat zbraně či palivo pro armádu, anebo naplnit podzemní zásobníky zemním plynem.
Vládní koalici, která vznikla při únorovém svržení Janukovyče, ve čtvrtek opustily strany UDAR a Svoboda, jakož i skupina nezařazených poslanců, aby umožnili prezidentu Petru Porošenkovi vypsat předčasné parlamentní volby.
Pokud do 30 dnů nevznikne nová koalice s podporou nejméně 226 ze 450 poslanců, prezident podle ústavy má právo rozpustit parlament a vypsat volby. Porošenko se již dříve vyslovil, že by se nové volby měly konat koncem října.
Šéf sněmovny Oleksandr Turčynov po Jaceňukově prohlášení o demisi vyzval strany UDAR a Svoboda, aby navrhli své kandidáty na "technického premiéra", který by řídil vládu do parlamentních voleb. Podle agentury Interfax ujistil, že za tímto účelem je připraven kdykoliv svolat mimořádné zasedání sněmovny.
"Proces rozpuštění sněmovny a uspořádání mimořádných parlamentních voleb byl zahájen," citovala ukrajinská média z projevu Vitalije Kovalčuka, šéfa parlamentní frakce strany UDAR. Jeho slova odsoudil poslanec Serhij Sobolev ze strany Vlast, třetího člena vládní koalice. Rozhodnutí o rozpadu koalice označil za neodpovědný manévr, který může poškodit úsilí vlády o likvidaci proruského povstání na východě země.
Mimořádné volby
Součástí koalice, která se dostala k moci po únorovém převratu a pádu prezidenta Viktora Janukovyče, bylo kromě stran UDAR, Vlast a Svoboda ještě několik menších poslaneckých skupin a poměrně velký počet nezařazených poslanců. Část z nich po změně režimu přeběhla z dříve vládní Strany regionů.
PSALI JSME: |
Ukrajinský parlament byl od únorového převratu terčem časté kritiky za to, že část jeho zastupitelů v minulosti aktivně podporovala Janukovyčův režim. Ten je dnes označován za zločinný. Strana Vlast, hlavní část vládní koalice, navrhovala prosadit v jednokomorové sněmovně ještě do voleb řadu reformních zákonů nezbytných pro řešení úkolů přechodného období.
Parlament rozpustil klub komunistů
Rozpuštění poslaneckého klubu komunistické strany, který ukrajinský parlament ve čtvrtek odhlasoval, označil předseda parlamentu Oleksandr Turčynov za historický. Rozhodnutí parlamentu umožnila změna jednacího řádu z minulého týdne, která nepřipouští snížení počtu členů klubu pod stav při jeho založení. Frakce komunistů měla donedávna 33 členů, deset poslanců z ní ale vystoupilo.
Komunistická strana v parlamentu důsledně podporovala dřívější proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče. Únorový převrat a Janukovyčův pád ale poměr sil ve společnosti i ve sněmovně radikálně změnil, desítky poslanců opustily vládní Stranu regionů, otřes postihl i frakci komunistů. Strana se ocitla v palbě kritiky, která vyústila v pokus o její soudní zákaz.
Potyčka v ukrajinském parlamentu:
Žádost o zákaz komunistické strany podalo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti počátkem července. Soudní projednání žádosti má být před kyjevským soudem zahájeno právě dnes. Ministerstvo podložilo návrh 120 stranami písemných důkazů, které prý svědčí o protiprávním jednání strany a o podpoře, kterou prý poskytuje východoukrajinským separatistům a ruské anexi Krymu.
Ukrajinské úřady se pokusily zrušit komunistickou stranu už několikrát, první pokus podnikly v roce 1993. Žádný z nich se ale zatím nepodařilo dovést do konce.
Protiútok povstalců
Povstalci na východě Ukrajiny mezitím přešli do protiútoku ve snaze zastavit postup ukrajinské armády, oznámil ukrajinský armádní analytik Dmytro Tymčuk s odvoláním na zprávy polních velitelů. Jednotky vzbouřenců se podle něj snaží dobýt zpět území ztracená při armádní ofenzívě, která začala minulý týden. Boje se soustřeďují do okolí obcí Amvrosijivka a Illinka v Doněcké oblasti a Komyšne a Berezove v Luhanské oblasti. Ruská armáda údajně podporuje operace povstalců palbou z děl, minometů a raketometů Grad.
ČTĚTE TAKÉ: |
V Doněcku se v noci ozývala dělostřelecká palba. Bez elektřiny je už druhý den několik čtvrtí, zničeno bylo podle agentury Unian téměř 50 transformačních stanic. Ve čtyřech čtvrtích zároveň nefunguje dodávka vody. V Luhansku, další baště separatistů na východě Ukrajiny, byl v noci klid.
Igor Girkin-Strelkov, který se označuje za ministra obrany Doněcké lidové republiky, dnes v situační zprávě ohlásil tvrdé boje v okolí měst Marynivka a Dubrivka východně od Doněcka. Vzbouřenci přišli o 50 mrtvých a zraněných, ztráty na straně ukrajinské armády a Národní gardy jsou prý několikanásobně vyšší. "Protivník je silně demoralizován," řekl Strelkov tiskové službě povstalců.
Vůdce proruských separatistů na východě Ukrajiny Igor Girkin, známý pod krycím...
Ukrajinští vojáci poblíž města Kosťantynivka v Doněcké oblasti.
