Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRubio podle vyjádření Moskvy přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. Mluvčí americké diplomacie později telefonát i téma potvrdila, Rubio podle ní rovněž zdůraznil volání amerického prezidenta Donalda Trumpa po příměří.
„Ministr (Rubio) zdůraznil během telefonického hovoru se Sergejem Lavrovem výzvu prezidenta Trumpa k okamžitému příměří,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová podle agentury AFP.
„Sergej Lavrov poukázal na pozitivní roli USA, která přispěla k tomu, že Kyjev nakonec přijal návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na obnovení istanbulských rozhovorů,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého Rubio přivítal také to, že obě válčící strany se dohodly na tom, že vypracují „svou představu o podmínkách nezbytných pro dosažení příměří“. Ministři si v sobotu podle Moskvy telefonovali z iniciativy Američanů.
Šéf americké diplomacie podle vyjádření Moskvy mimo jiné přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. USA se zatím k telefonátu nevyjádřily.
„Sergej Lavrov poukázal na pozitivní roli USA, která přispěla k tomu, že Kyjev nakonec přijal návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na obnovení istanbulských rozhovorů,“ uvádí ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého Rubio přivítal také to, že obě válčící strany se dohodly na tom, že vypracují „svou představu o podmínkách nezbytných pro dosažení příměří“. Ministři si v sobotu podle Moskvy telefonovali z iniciativy Američanů.
Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma válčícími stranami po třech letech. Delegace se ale nedohodly na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně vězňů. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které označil za „nesplnitelné“.
Agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na své zdroje napsaly, že ruská delegace při jednáních uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody přeložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Moskvou.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Spojené státy po lednovém nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy. Washington už dříve navrhl celkové příměří, na které Kyjev přistoupil, Moskva však nikoliv.
Minulou sobotu ukrajinský prezident Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Putin přímo nereagoval, ale přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.
Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka odcestoval. Putin do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, kterou vedl jeho poradce Vladimir Medinskij. V čele ukrajinské diplomatické sestavy byl ministr obrany Rustem Umerov.
Nedávno zesnulý papež František pověřil Zuppiho, aby se pokusil hledat cesty k dosažení míru. Snaha Vatikánu se však podle AP zúžila na pomoc s návratem ukrajinských dětí odvlečených do Ruska a Svatý stolec pomohl zprostředkovat některé výměny válečných zajatců.
Nový papež Lev XIV. při jednom ze svých prvních veřejných vystoupení vyzval k „autentickému, spravedlivému a trvalému míru“ na Ukrajině. Tento týden přislíbil, že vynaloží veškeré úsilí ve snaze zasadit se o mír na Ukrajině a na Blízkém východě. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin mezitím podle AP zopakoval nabídku, že by Vatikán mohl posloužit jako místo pro přímá jednání.
18. února 2025 |
