„Než aby mě budoucí prezident nahradil, tak jsem se rozhodl odstoupit sám,“ řekl podle agentury AP Ciolacu. „Vzhledem k výsledkům hlasování nemá koalice vytvořená s liberály a stranou rumunských Maďarů v současné podobě už žádnou legitimitu,“ dodal podle agentury AFP.
Současná proevropská koaliční vláda Ciolacových sociálních demokratů (PSD), národních liberálů (PNL) a strany rumunských Maďarů (UDMR) vznikla loni 23. prosince, kdy získala důvěru parlamentu. V parlamentních volbách, které se v Rumunsku konaly loni 1. prosince, sice zvítězila PSD, druhý však byl pravicový Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR).
Ten se staví proti dalšímu poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Koaliční prezidentský kandidát, pětašedesátiletý Antonescu v nedělních opakovaných volbách získal 20,07 procenta hlasů, čímž skončil třetí a zaostal za druhým v pořadí – nezávislým Nicušorem Danem, který získal o 0,92 procenta více. Antonescu za Danem zaostal o zhruba 87 tisíc hlasů. Dan, jenž je momentálně primátorem Bukurešti, se angažuje v hnutích na obrodu metropole a záchranu místních památek.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb se ovšem stal osmatřicetiletý George Simion se 40,96 procenta hlasů. Kandidoval právě za Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR), který média označují za nacionalisticko-populistický. Pokud by se Simion stal prezidentem, mohlo by to podle agentury Reuters přivést Rumunsko do izolace, narušit soukromé investice a destabilizovat východní křídlo Severoatlantické aliance.
Premiér Ciolacu po vzniku koaliční vlády v prosinci řekl, že jedním z cílů je postavit společného prezidentského kandidáta. Když se Antonescu nedostal do druhého kola, koaliční vláda tím „postrádá jakoukoli důvěryhodnost“, dodala AP. Ciolacovi sociální demokraté (PSD) vystoupí z koalice, čímž bude kabinet vládnout v demisi, dokud nevznikne nová většina.
Úřadujícím premiérem se nyní podle AP stane jeden ze členů kabinetu, kterého do funkce jmenuje předseda Senátu Bolojan, který je od 12. února po odchodu Klause Iohannise i prozatímním prezidentem.
„Ciolacovo rozhodnutí může rozptýlit některé protikoaliční nálady před druhým kolem. Případná jednání o vytvoření nové vlády by však posílila pocit, že starší politické strany bojují o udržení moci,“ citovala AP rumunského politického konzultanta Cristiana Andreie.
O nové hlavě státu rozhodne druhé kolo 18. května. Voleb se chtěl původně zúčastnit i krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu. Volební komise však rozhodla, že nemůže opět kandidovat. Georgescu vyhrál loňské první kolo prezidentské volby se skoro 23 procenty hlasů.
V prosinci, dva dny před konáním druhého kola, však tamní Ústavní soud volby anuloval. Učinil tak na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko.
