Primátor rumunské metropole už po zveřejnění odhadů výsledků nedělního druhého kola prezidentských voleb, které mu přisuzovaly vítězství, uvedl, že rumunská společnost prokázala působivou sílu.
Simion ale takřka ve stejnou chvíli podle agentury Reuters prohlásil, že jeho odhady naznačují, že získal více hlasů než Dan a tvrdil, že získal asi o 400 000 hlasů více než jeho politický protivník.
Agentura AP uvádí, že v době uzavření volebních místností odevzdalo hlas přibližně 11,6 milionu lidí, tedy asi 64 procent oprávněných voličů.
Voleb se zúčastnilo také kolem 1,6 milionu Rumunů v zahraničí. Nedělní účast tak byla podle AP vyšší než v prvním kole a očekávalo se, že bude hrát roli ve výsledku. Před dvěma týdny k volebním urnám vyrazilo 9,5 milionu Rumunů, což je 53 procent oprávněných voličů.
První kolo před dvěma týdny jasně vyhrál Simion s takřka 41 procenty, zatímco Dan za ním zaostal o dvacet procentních bodů.
Prezidentské volby se v Rumunsku opakovaly, protože ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý politik Calin Georgescu, označovaný za proruského. Ústavní soud to zdůvodnil tím, že Georgescu mohl údajně vyhrát díky ruské vlivové operaci. Opakovaných voleb se účastnit nesměl.
Rumunská diplomacie v neděli uvedla, že i během opakovaných voleb zaznamenala snahy je ovlivnit. Zástupci diplomacie zmínili, že tyto zásahy nesou ruskou stopu.
Přívrženec NATO a EU versus nacionalista
Pětapadesátiletý Nicušor Dan, který slíbil potlačit korupci, kandidoval jako nezávislý centrista. Je to prounijní politik a zastánce Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.
Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách rumunského parlamentu. Staví se proti dalšímu poskytování vojenské pomoci Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Prezident má v Rumunsku důležitou roli zejména v oblasti národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Předsedá Radě obrany státu, která rozhoduje například o otázkách vojenské pomoci. Má také dohled nad zahraniční politikou a může vetovat rozhodnutí Evropské unie, pokud vyžadují jednomyslný souhlas členských států.
Nový prezident bude také muset jmenovat premiéra, jehož úkolem bude vyjednat většinu v parlamentu, snížit rozpočtový deficit Rumunska, který je největší v EU, a také uklidnit investory a pokusit se zabránit snížení úvěrového ratingu země. Prezident v Rumunsku může být zvolen pouze na dvě pětiletá období.
