Opustit Rumunsko bude muset zástupce ruského vojenského přidělence Alexej Grišajev, jehož činnost v zemi podle ministerstva „odporuje Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích“ z roku 1961. Bukurešť si kvůli tomu v pondělí předvolala ruského velvyslance v zemi Valerije Kuzmina.
V sobotu 17. dubna se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Později české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu s Českem jako důvod pondělního vypovězení ruského diplomata na rozdíl od informací AFP výslovně neuvádí. Ministr zahraničí Bogdan Aurescu nicméně minulý týden v souvislosti s kauzou Vrbětice vypovězení ruských diplomatů nevyloučil a Česku výslovně přislíbil podporu.
„Nepochybně jsme ukázali solidaritu s Českem a tento postoj jsme vyjádřili mimo jiné na schůzce ministrů zahraničích věcí (Evropské unie),“ citoval server Digi24 z Aureskova vyjádření minulou středu.
Minulý týden v úterý český ministr vnitra a tehdy zároveň i šéf diplomacie Jan Hamáček požádal partnery Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci o vyjádření podpory ve sporu s Moskvou. Na znamení solidarity s ČR již minulý týden vypověděly ruské diplomaty také Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Celkem bylo v této čtveřici zemí prohlášeno za nežádoucí osoby sedm ruských diplomatů. Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tyto kroky zareaguje.
Kreml v pondělí ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova obvinění vznesená českou vládou znovu odmítl jako „nepodložená“, „nepřátelská“ a „působící obrovské škody vzájemným vztahům“.
Podle agentury Agerpres se vyhoštěný Grišajev neúspěšně pokoušel získávat ke spolupráci rumunské občany, kteří ho měli zásobovat informacemi k otázkám rumunské zahraniční politiky, armády a energetiky. Na odjezd z balkánské země dostal 48 hodin.
Agentura APA dává pondělní vypovězení ruského diplomata z Rumunska do souvislosti také s nedávnou eskalací vojenské situace na východě Ukrajiny a v Černém moři, jakož i víkendovou výzvou ruského velvyslance Kuzmina, aby rumunské úřady „nenásledovaly vojenské dobrodruhy v čele NATO“. Aurescu reagoval slovy, že Rumunsko je už 17 let loajálním členem NATO, která poskytuje zemi bezpečnostní záruky.
