Navržení eurokomisaři z Rumunska a Maďarska neprošli hlasováním výboru a mají pozastavenou činnost |
„Zastavili jsme Sociálnědemokratickou stranu (PSD) před dalším poškozováním Rumunska,“ komentoval výsledek čtvrtečního hlasování parlamentu Ludovic Orban, šéf opoziční Národní liberální strany (PNL), která byla mezi hlavními iniciátory vyslovení nedůvěry vládě. Opozice pětapadesátileté premiérce Dancilaové a jejím ministrům vyčítala především nekompetentnost, neustálé útoky na soudní systém a na vládu práva a také narůstající deficit.
Prezident Klaus Iohannis se nyní musí rozhodnout, koho pověří sestavením nové vlády, která by měla zemi dovést k parlamentním volbám. Hovory se zástupci politických stran by měly začít v pátek.
„Hodně jste toho namluvili, ale zatím jsem neslyšela, jak a s kým chcete zemi vládnout,“ prohlásila premiérka v parlamentu před hlasováním. Podle expertů bude zřejmě sestavením nové vlády pověřena právě PNL, složit v rámci rozdělené opozice kabinet však bude těžký úkol. K tomu, aby nová vláda získala důvěru, budou muset liberálové spolupracovat s několika stranami, jejichž programové priority jsou značně odlišné.
Opozice chce předčasné volby
Někteří opoziční činitelé podporují vypsání předčasných voleb. Ty se určitě nebudou moci konat v příštích týdnech. Na listopad se totiž chystají prezidentské volby, před nimiž se podle zákona půl roku nesmí konat parlamentní hlasování. Podle právníků oslovených agenturou AFP je však rovněž nepravděpodobné, že by se podařilo volby uspořádat v řádném termínu, tedy až ve druhé polovině příštího roku.
Další politická oběť. Kvůli kauze zavražděných dívek končí rumunská ministryně školství |
Sociální demokraté přišli o těsnou parlamentní většinu koncem srpna, když kvůli neshodám oznámil odchod z vlády menší koaliční partner. Liberální strana ALDE se tento krok rozhodla učinit poté, co její předseda Calin Popescu Tariceanu neuspěl se snahou stát se jediným vládním kandidátem pro listopadové prezidentské volby.
Rumunská vláda byla pod rostoucím tlakem kvůli krokům, jež podle kritiků ohrožovaly nezávislost justice a omezovaly v zemi boj proti korupci a organizovanému zločinu. Silný nesouhlas se zvedl nejen v samém Rumunsku, ale i v zahraničí. Bukurešť kritizovaly především Spojené státy a Evropská unie. EU vládě vyčetla čistky v justici, zejména pak na vysokých postech v prokuratuře, a změny protikorupčních zákonů.
Výsledek hlasování o nedůvěře byl podle AFP v Bruselu netrpělivě očekáván. Europoslanci totiž koncem září neschválili rumunskou kandidátku na eurokomisařku Rovanu Plumbovou. Budoucí prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová si tak přála vědět, zda Dancilaová zůstane u moci, aby mohla navrhnout nového kandidáta za Rumunsko.
