„Zákon umožňuje osoby obviněné z trestných činů proti státní bezpečnosti zadržovat v samostatných vazebních zařízeních spadajících pod jurisdikci FSB. Zvýší to efektivitu vyšetřování trestních případů této kategorie a zabrání vyšetřovaným špionům a teroristům v nepovolené komunikaci s obviněnými z jiných trestných činů,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro vyšetřování případů vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska Vasilij Piskarjov, který návrh zákona předložil spolu se skupinou dalších poslanců a senátorů.
„Kromě toho to pomůže zabránit pokusům zahraničních zpravodajských služeb a teroristických organizací navázat kontakt s jejich agenty, mařit vyšetřování a zapojit je do další podvratné činnosti,“ dodal.
Podle Piskarjova po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v roce 2014 a zejména po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 prudce zesílila „podvratná činnost zahraničních zpravodajských služeb a jimi kontrolovaných teroristických a extremistických komunit proti Rusku“.
Během deseti let, od roku 2015 do roku 2024, se počet případů vlastizrady, špionáže, terorismu a extremismu ztrojnásobil. Počet vazebně stíhaných podezřelých a obviněných v těchto případech vzrostl čtyřnásobně, uvedl poslanec, který přijetí zákona označil za přiměřenou reakci státu na existující hrozby.
Po vstupu Ruska do Rady Evropy v roce 1996 přišla FSB o formální kontrolu nad vazebními věznicemi, ačkoliv tu neformální si zachovala, poznamenala agentura Reuters. V roce 2006 Putin podepsal výnos o předání vazebních věznic pod ministerstvo spravedlnosti, připomněl list Kommersant.
FSB se sídlem na náměstí Lubjanka v centru Moskvy je jednou z nejmocnějších zpravodajských služeb na světě. Její ředitel Alexandr Bortnikov je přímo podřízen prezidentu Vladimiru Putinovi, který sám v 80. letech sloužil jako důstojník KGB ve východním Německu a před jmenováním premiérem v roce 1999 byl ředitelem FSB.
Putinovi odpůrci tvrdí, že vybudoval politický systém, který je čím dál represivnější a stále více se spoléhá na FSB. Putinovi stoupenci naopak tvrdí, že Rusko čelí hybridnímu útoku západních mocností a potřebuje FSB k zajištění bezpečnosti a zachování suverenity.
Aby zákon vstoupil v platnost, potřebuje ještě schválení ruskými senátory a podpis prezidenta Putina. Obvykle se tak stává krátce po přijetí normy poslanci, podotkl Reuters.
