Útoky na ruské banky ve Lvově, Kyjevě a Mariupolu, lidé v maskáčích na kyjevském náměstí Nezávislosti, potyčky a silná slova. Přesto situace ničím nepřipomíná to, co se na stejných místech odehrálo v únoru 2014. Jen ruská média opět píší o ukrajinském chaosu, hořících pneumatikách a třetím Majdanu.
Ukrajinská koalice se rozpadla. Jaceňuk hledá spojence, hrozí předčasné volby |
Zatímco ukrajinský prezident Petro Porošenko označil ruské zprávy o další revoluci na Ukrajině za „poplašné“ a incidenty spojené s výročím Majdanu za „provokace“, ukrajinští nacionalisté své požadavky myslí vážně. Velkou podporu veřejnosti ale nezískali. Na Majdanu nebylo v pondělí ani sto lidí. Štáb takzvaných Pravých revolučních sil se poklidně z hotelu Kozackij v centru města přemístil jinam. Národní garda byla sice uvedena do pohotovosti, ale zatím nebyl důvod k zásahu.
Pouze na východní frontě se stále střílí a obě válčící strany denně přicházejí o jednoho, o dva muže. Celkem od roku 2014 zahynulo v rusko-ukrajinském konfliktu přes sedm tisíc ukrajinských civilistů, v zemi žijí dva miliony vnitřních běženců.
EU posílá do Kyjeva ministry
I když vážná politická krize už trvá řadu dnů a vládní koalice se v pátek rozpadla, velké protestní demonstrace srovnatelné s těmi, které dohnaly prezidenta Viktora Janukovyče přesně před dvěma lety k panickému útěku do Ruska, se nekonají. To ale neznamená, že občané Ukrajiny jsou spokojeni. Řada z nich souhlasí s požadavky radikálních aktivistů, kteří volají po demisi vlády a požadují zákaz činnosti ve vládních institucích pro ty, kdo v posledních deseti letech působili ve státních orgánech.
Válka na Ukrajině zabíjí i školy. Ničí je obě strany konfliktu |
Většina Ukrajinců ale ví, že další povstání by Rusko zneužilo k zesílení agrese a k obsazení dalšího ukrajinského území. I o tom, a především o zrychlení reforem, jednali v úterý v Kyjevě ministři zahraničí Německa a Francie Frank-Walter Steinmeier a Jean-Marc Ayrault.
Zacíleno na banky
Velitel praporu Organizace ukrajinských nacionalistů Nikolaj Kochinivskij v pondělí vysvětlil, proč o víkendu vyzval k útokům na filiálky ruských bank na Ukrajině a na kancelář ukrajinského oligarchy a někdejšího neoficiálního vládce Donbasu Renata Achmatova. Toho Kochinivskij označil za „bankéře separatistů“ a Rusko za „zemi-okupanta“.
Jeho banky financují podle něj válku. Ukrajinská policie slíbila tyto činy vyšetřit jako kriminální a viníky adekvátně potrestat.
Moskva hrozila Kyjevu
V den, kdy celá Ukrajina vzpomíná na hrdiny „nebeské setniny“, kteří padli 22. února na Majdanu, zveřejnilo vedení země dosud utajované stenografické záznamy památného zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny ze dne 28. února 2014.
Marné pátrání v márnici. Po ruských ‚dobrovolnících‘ z Ukrajiny se slehla zem |
Skoro týden po útěku Janukovyče do Ruska jednalo nové dočasné vedení země o nebezpečí anexe Krymu. Teprve nyní vychází najevo, že tehdejší předseda parlamentu Olexandr Turčynov, který namísto prezidenta řídil zemi, telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Naryškinem.
Ze stenografického záznamu je patrné, že kvůli rozhovoru s Naryškinem bylo jednání přerušeno asi na 10 minut. Poté Turčynov informuje své kolegy o výhrůžkách předsedy ruské dumy. „Nevylučují, jak mi řekl, přijetí tvrdých kroků za pronásledování Rusů a ruskojazyčných. Asi naznačují, že přijmou rozhodnutí o vstupu vojsk...“ Naryškin také tlumočil Putinova slova, který měl mimo jiné prohlásit, že pokud zemře jediný Rus, bude vedení Ukrajiny „pronásledováno po celém světě“. Ze zvukového záznamu také vyplývá, že Putin plánoval obsazení deseti oblastí Ukrajiny už v létě 2012 a chtěl tak Rusko propojit s moldavskou proruskou enklávou Podněstří.
Jediný ze členů ukrajinské bezpečnostní rady, kdo se chtěl vojensky bránit ruské invazi, byl právě Turčynov. Všichni ostatní poukazovali na slabost armády a nedostatek peněz. Na jednání rady proto zazněl i návrh rychle nabídnout Krymu výraznou autonomii. Rusové ale byli rychlejší.
