Na zásadní projekty v Arktidě Rusko v příštích pěti letech vyčlení nejméně 222miliard rublů. Potvrdil to vicepremiér ruské vlády Dmitrij Rogozin, který právě „dobývá“ severní pól.
Dmitrij Rogozin.
A nebyl by to Rogozin, kdyby se jeho cesta obešla bez mezinárodního skandálu. Zastavil se totiž na Špicberkách a protest norského ministerstva zahraničí vztahující se k jeho přítomnosti na ostrovech odbyl slovy: „Po bitvě je každý generál.“ Měl tím zřejmě na mysli, že když už „zakázaná místa“ navštívil, je zbytečné mu cestu vyčítat, nebo dokonce zakazovat. Navíc na svém twitterovém účtu zdůvodnil reakci Norů tím, že mu jeho možnost cestovat na severní pól závidí.
Agresivní Rogozin
Vicepremiér od března 2014 figuruje na seznamu osob, které mají za své agresivní výroky vůči Ukrajině zakázaný vstup do zemí EU i do Norska. Jenže Rogozin je také muž, který má přístup do Kremlu a který zásadní otázky ruské zahraniční strategie řeší přímo s prezidentem Putinem.
Rusko chce dobýt vesmír. Jenže ambiciózní kosmodrom vysává erár |
Rogozin, bývalý představitel Moskvy při NATO, reprezentuje tu část ruského politického spektra, která má ráda megaprojekty a prosazuje expanzivní zahraniční politiku. Arktida je jeho hlavní téma. Podle něj tuto část světa musejí Rusové obsazovat s mnohem větší razancí. Když včera slavnostně otevíral novou stanici Severní pól – 2015, která přišla státní kasu na 4,1 milionu dolarů, prohlásil: „Rusko musí přijít do Arktidy navždy a udělat z ní své území.“ Až později se nechal slyšet, že měl na mysli hlavně tu část, která patří do ruské zóny.
Kromě Rusů tady působí i USA, Kanada, Norsko, Švédsko, Finsko, Island a Dánsko. V poslední době v Arktidě vzniká nová, nepřátelská fronta mezi Východem a Západem. Většina zemí včetně Ruska si totiž myslí, že jim patří větší kus, než který jim byl přidělen.
#Russia Calls Oslo's Reaction to Rogozin's Arctic Visit 'Absurd' http://t.co/okQAFDM9he #news
— The Moscow Times (@MoscowTimes) 20. Duben 2015Už naši předkové...
Rusové se snaží především využít globálního oteplování a mnohem více využívat severní mořské cesty. „Už naši předkové hledali cestu do Indie ze severu,“ říká Rogozin. Tání arktických ledovců zároveň dává naději na obnažení nových nalezišť strategických surovin, jejichž těžba by podle vicepremiéra „upevnila pozici Ruska jako energetické velmoci“.
Podle posledních zpráv ministerstva přírodních zdrojů Arktida znamená pro Rusko hlavní zásobárnu energetického průmyslu.
Šéf resortu Denis Chramov minulý týden uvedl, že Rusko může nově uvažovat o reálně vytěžitelných 260 miliardách tun energetických surovin, což je více než polovina všech zásob v celém Rusku. Navíc 90 procent arktického území není geologicky probádáno. Experti ovšem varují před přílišnými riziky, které představují nízké ceny ropy a nestabilní mezinárodní situace. Kromě toho se kvůli sankcím nyní do Ruska nesmějí dovážet některá zařízení na těžbu ropy a je omezená spolupráce zahraničních firem na řadě projektů.
Rusko dobývá severní pól. Vojáci cvičili boj v extrémních podmínkách |
To vše si Moskva pojišťuje masivní vojenskou přítomností v oblasti. Militarizace ruské části Arktidy je v posledních měsících patrná i bez zvláštních informací rozvědky.
Na souostroví Nová Země už vzniká vojenská základna Severní flotily. Na největším z ostrovů bylo modernizováno letiště, na kterém mohou přistávat bombardéry i stíhačky. S velkou pompou koncem loňského roku Rusové provedli arktické manévry a ministerstvo obrany oznámilo, že v Arktidě ponechává divizi námořní pěchoty. Arktida prostě patří mezi teritoriální priority Putinova režimu, což by bylo pochopitelné, kdyby Rusko na rozdíl od ostatních států v poslední době nepoužívalo vůči svým sousedům už nejen slovní výhrůžky.
