Traspondér, tedy rádiový odpovídač vojenského letadla, pravděpodobně způsobil, že letadlo bylo neviditelné pro komerční radary.
ČTĚTE TAKÉ |
Bydén hovořil pouze o zahraničním vojenském letadle, ale švédské úřady později oznámily, že letadlo bylo ruské. Na ruském ministerstvu obrany v Moskvě nebyl podle AP k zastižení nikdo, kdo by zprávu potvrdil. Švédsko vyslalo k vojenskému letadlu stíhačky kvůli jeho identifikaci. Bydén však odmítl prozradit, jaké zemi letadlo patřilo.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist později v rozhovoru pro švédský rozhlas uvedl, že to bylo ruské výzvědné letadlo.
V mezinárodním prostoru
„Bylo to ruské vojenské letadlo. Identifikovali jsme ho za pomoci švédských bojových pilotů,“ prohlásil Hultqvist a dodal, že letadlo letělo směrem na Malmö. Podle něj byl incident vážný, nevhodný a velmi nebezpečný. Kromě švédských stíhaček k letadlu podle něj letěly i dánské stíhačky.
Incident se stal v mezinárodním leteckém prostoru v pátek v poledne a podle Bydéna vypadal „dost závažně“. Komerčnímu letu, který Bydén blíže neidentifikoval, bylo okamžitě nařízeno změnit kurz.
Podle dánských a švédských médií komerční letadlo letělo do Polska, jméno letecké společnosti ani počet cestujících v letadle však ani média nezveřejnila. Některá média uváděla, že incident se stal ve švédském vzdušném prostoru, Hultqvist to však popřel a potvrdil, že letadlo se nacházelo v mezinárodním vzdušném prostoru.
Armáda si Rusů všimla
Mluvčí dánské armády švédskému listu Dagens Nyheter potvrdil, že armáda zaznamenala nejméně jedno ruské vojenské letadlo ve vzdušném prostoru mezi dánským ostrovem Bornholm a švédským městem Malmö v pátek zhruba ve stejnou dobu, kdy se komerční letadlo málem srazilo s neidentifikovaným vojenským letadlem.
Neupřesnil však, jaký typ letadla to byl a zda bylo letadel více. Okamžitě po odhalení letadla k němu švédská a dánská armáda poslaly své bojové letouny kvůli jeho identifikaci a dánský pilot uvedl, že letadlo bylo ruské, dodal.
Srážka hrozila po změně kurzu
Daniel Josefsson z bojového řídícího centra armády listu řekl, že poté, co vojenské letadlo zjistilo, že k němu míří stíhačky, prudce se otočilo. Ocitlo se tak ve směru, kdy hrozila srážka s civilním letadlem. Vojenské centrum řízení letového provozu pak rychle informovalo své kolegy v civilním centru řízení letového provozu.
Bydén rovněž dodal, že páteční incident byl podobný incidentu, který armáda zaznamenala letos v březnu, tentokrát však nebyl tak vážný. V březnu se ruské letadlo, které také letělo bez zapnutého transpondéru, dostalo do vzdálenosti 100 metrů od letadla aerolinek SAS, které rovněž vzlétlo z Kodaně.
Bydén dodal, že je „velmi nevhodné“, pokud se takové letadlo rozhodne letět v hustě frekventovaném vzdušném prostoru. „Řekl bych, že to patří mezi nejhloupější věci, které můžete udělat,“ prohlásil.
