"Zdůrazňuji, že Rusko nám hrozilo použitím taktických jaderných zbraní," prohlásil Heletej podle listu Ukrajinska pravda. Za takové situace Ukrajina podle ministra očekává pomoc od zemí Severoatlantické aliance, především od USA a Británie. Pokud se Ukrajina pomoci nedočká, pak bude nucena vrátit se k vývoji vlastní jaderné zbraně.
"Pokud dnes nedokážeme ubránit (Ukrajinu), pokud svět nám nepomůže, budeme nuceni vrátit se k vytvoření této zbraně, která nás ubrání před Ruskem," řekl Heletej podle zpravodajského serveru newsru.com. Na upřesňují otázku však ministr dodal, že daná otázka není na pořadu dne.
Jaderné zraně na Ukrajině
Ukrajina měla na svém území po rozpadu Sovětského svazu třetí největší jaderný arzenál na světě, ale jaderných zbraní se zřekla na oplátku za to, že v tzv. budapešťském memorandu se USA, Británie a Rusko zaručily za svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Kyjev pokládá anexi Krymu za porušení této dohody, Moskva se naopak odvolává na právo obyvatel Krymu na sebeurčení.
ČTĚTE TAKÉ: |
Doněck opět pod palbou
Největší východoukrajinské město Doněck bylo po celou neděli ostřelováno z těžkých zbraní a situace je tam navzdory vyhlášenému příměří kritická. Uvádí to večerní zpráva doněcké radnice. Prakticky neustálému ostřelování jsou vystaveny oblasti sousedící s doněckým letištěm, které jako jediný opěrný bod drží ukrajinská armáda. Boje si v neděli vyžádaly mrtvé a zraněné mezi civilním obyvatelstvem.
Porušované příměříPříměří mezi Kyjevem a proruskými povstalci trvá od 5. září, ale je narušováno četnými incidenty. Už v sobotu ukrajinská média hovořila o nejvážnějším porušení příměří poté, co se po celý den ozývaly exploze v okolí mezinárodního letiště v Doněcku. Podle kyjevské armády prostor ostřelovali povstalci, podle vzbouřenců pálí ukrajinské vládní síly z letiště na město. Znepokojení nad porušováním příměři vyjádřil ukrajinský prezident Petro Porošenko i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta podle ukrajinské prezidentské kanceláře zdůraznila význam hlasování v kyjevském parlamentu o návrhu zákona na zavedení speciálního statusu pro části Doněcké a Luhanské oblasti, jež jsou pod kontrolou povstalců. Podle neoficiálních informací by o zákonu měli poslanci hlasovat v úterý. |
Dodávky zbraní
Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej řekl, že některé země NATO začaly ukrajinským jednotkám dodávat zbraně. "Proces předávání běží," řekl Heletej televizní stanici 5. kanal, která patří ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. O druhu zbraní a zemích původu ministr nesdělil podrobnosti. Také ministr zahraničí Pavel Klimkin podle agentury DPA potvrdil, že se jedná o dodávkách zbraní. "A řeknu vám zcela upřímně, že jde o více než pět zemí. Je jich hodně," řekl Klimkin. "Některé země mají to, další zas ono. Je toho celá paleta," dodal Klimkin.
Manévry vojáků ze zemí NATO
V napjaté atmosféře se USA a další státy NATO začínají na Ukrajině manévry s účastí zhruba 1300 vojáků.Dojednává se i další, po pátku a neděli už třetí výměna zajatců. Ukrajinská ústřední volební komise dnes uzavírá přihlášky stran do říjnových parlamentních voleb a na západě země začínají velké manévry za účasti vojáků NATO.
ČTĚTE TAKÉ: |
Taktického cvičení ve Lvovské oblasti nazvaného Rapid Trident-2014 se má zúčastnit 1300 vojáků z USA, Německa, Británie a několika dalších zemí Severoatlantické aliance. Kromě aliančních vojáků se mají do cvičení zapojit jednotky z Ázerbájdžánu, Gruzie a Moldavska. Cvičení, které se uskuteční ve vojenském prostoru Javoriv u polských hranic, má trvat deset dnů. Ukrajinský tisk poznamenává, že manévry přivedou na ukrajinské území první americké vojáky od začátku separatistického povstání na východě země.
Moskva proti manévrům už počátkem září oficiálně protestovala. "Cvičení svědčí o absolutní podpoře, kterou NATO poskytuje kyjevským neofašistickým a extremistickým silám včetně bojovníků Pravého sektoru," uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.
