Na ruských sociálních sítích VKontakte či Odnoklassniki se v poslední době objevují příspěvky manželek vojáků bojujících na Ukrajině. Svěřují se v příspěvcích, že jim přišla platba od Gazprombank. Jednou z nich je Ljudmila Rešetniková, jejíž manžel působí v chemické a protiradiační jednotce. Také Ruska Albina Abajevová stanici Rádio Svobodná Evropa potvrdila, že peníze za manžela bojujícího na Ukrajině obdržela od této banky.
Gazprombank je jedna ze tří největších ruských bank. Druhé dvě, Sberbank a VTB, též poskytují výplaty a bojové příplatky na Ukrajině nasazeným Rusům. Na ty ale, stejně jako asi na dalších deset dalších ruských finančních institucí, uvalily Evropská unie a USA přísné sankce. Jsou tak nyní fakticky odříznuty od Západu: je zakázáno provádět s nimi jakékoli transakce a jsou vyloučeny z mezinárodního platebního systému SWIFT.
Gazprombank se ale podobnému osudu prozatím úspěšně vyhýbá. Vysvětlením jsou platby, které musejí země Evropské unie Rusku převádět za odebíranou ropu a plyn, podotkla stanice Rádio Svobodná Evropa.
Není jisté, že i kdyby USA a EU udeřily sankcemi i na Gazprombank, platby by přestaly chodit. Rusko má totiž vlastní systém, na jehož domácí platební transakce v rublech sankce nedosahují.
Kyjev přesto požaduje, aby EU a USA potrestaly všechny banky za ruskou invazi na Ukrajinu bez výjimky. Podle šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka by EU a USA měly „uvalit sankce na Gazprombank nejen za pomoc Rusku získávat příjmy z prodeje energie, ale také proto, že banka je přímo zapojena do podpory ruské armády, státních společností a dalších institucí podporujících invazi na Ukrajinu“.
Tím, že na Gazprombank se nevztahují sankce, uchylují se k ní nyní i zákazníci postižených bank. „Je to takové útočiště,“ podotýká Teťana Ševčuková, právnička z ukrajinského protikorupčního centra.
Odborníci jsou skeptičtí
Odborníci jsou ale skeptičtí ohledně možnosti, že by EU vyslyšela Kyjev a uvalila na banku sankce. „Sankce na Gazprombank by byly srovnatelné s embargem na ruský plyn, což nyní není na stole,“ tvrdí analytička belgického ekonomického think tanku Simone Tagliapietrová.
Proti sankcím na plyn se na jednání EU na začátku června vyslovily například Rakousko, Portugalsko, Belgie a Maďarsko. Naopak Litva a Estonsko se vyslovily pro. „Myslím si, že plyn by měl být až v sedmém sankčním balíčku. Ale jsem realistka. Nemyslím si, že tam bude,“ zhodnotila šance estonská premiérka Kaja Kallasová.
EU si dobře uvědomuje, že plynová politika členských států je slabinou, kterou Rusko využívá k vlastním cílům. Chce proto docílit nahrazení dvou třetin importu ruského plynu ke konci roku. Podle analytiků však jde o „velice optimistický“ scénář.
