Podle nařízení prezidenta Vladimira Putina z počátku tohoto týdne mohou gubernátoři vyhlašovat ve své oblasti různé stupně tohoto nebezpečí na neomezenou dobu, uvedla agentura DPA. Kyjev se k prohlášení gubernátora nevyjádřil.
Dříve měli gubernátoři možnost vyhlašovat stav teroristického nebezpečí jen maximálně na 15 dní. Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) míní, že ruští činitelé používají prodlužování stavu k tomu, aby mohli zpřísňovat prostředky vynucování práva.
Dalším důvodem může být také snaha vykreslit Ukrajinu jako nebezpečí pro Rusko, čímž se Moskva pokouší udržovat mezi ruským obyvatelstvem podporu své invaze do sousední země.
Ruské příhraniční regiony hlásí útoky ukrajinských ozbrojených sil od začátku války na Ukrajině pravidelně. Kyjev se k těmto útokům, které obvykle cílí na sklady pohonných hmot a munice nebo elektrické rozvodny, nehlásí a označuje je za působení „karmy“ v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině.
„Nutnost prodloužení žlutého stupně teroristického nebezpečí je naprosto očividná. Z toho důvodu bude ode dneška platit na neomezenou dobu,“ napsal dnes ráno gubernátor Belgorodské oblasti na sociální síti Telegram. Takzvaný žlutý stupeň je v ruském systému druhý nejvyšší a znamená vysoké nebezpečí.
Gubernátor také uvedl, že v objektu, který podle něj ukrajinské síly zasáhly, vypukl požár. Ten už se podle něj podařilo uhasit. V souvislosti s útokem podle Gladkova nikdo neutrpěl zranění.
Na telegramu se podle ruskojazyčného vydání BBC News po gubernátorově oznámení šířila videa poměrně rozsáhlého požáru. Ten podle informací na této síti mohl vzniknout ve skladu ropy poblíž metalurgického závodu v Borisovce, která leží asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Výměna zajatců
Rusko propustilo ze zajetí 116 ukrajinských zajatců, uvedl v sobotu šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Ukrajina pak Rusku předala 63 válečných zajatců, mezi nimiž jsou také osoby „citlivé kategorie“, sdělilo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany.
Ministerstvo dodalo, že se tak stalo po složitém vyjednávacím procesu a za zprostředkování Spojených arabských emirátů.
„Další velká výměna zajatců. Podařilo se nám navrátit 116 našich lidí, obránců Mariupolu, chersonských partyzánů, odstřelovačů z oblasti Bachmutu a dalších hrdinů,“ napsal na Twitteru šéf ukrajinské prezidentské kanceláře. Připojil videozáznam, na němž osvobození vojáci provolávají v autobusu vlastenecké heslo Slava Ukrajini (Sláva Ukrajině).
Jermak podle britské stanice BBC rovněž informoval, že Rusové předali Ukrajincům také těla dvou Britů, jejichž auto zasáhl dělostřelecký granát, když se v lednu snažili ze Soledaru, dějiště tvrdých bojů, zachránit jistou starou ženu.
Kdy ukrajinská strana těla těchto dobrovolných humanitárních pracovníků - 28letého Chrise Parryho a 47letého Andrewa Bagshawa - předá zástupcům britské ambasády, není zatím jasné.
Pomoc Spojených arabských emirátů
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že mezi osvobozenými ruskými vojáky jsou také osoby „citlivé kategorie“. Co tím míní, však nepřiblížilo. „Jejich výměna se mohla uskutečnit za zprostředkování vedení Spojených arabských emirátů,“ uvedl úřad. Osvobození ruští vojáci jsou podle něj už v Rusku.
Moskva a Kyjev už od začátku války na Ukrajině uskutečnily několik výměn válečných zajatců. Naposledy si země vzájemně předaly dohromady 100 vojáků 8. ledna, připomněl Interfax. Šlo tehdy o první letošní výměnu.
Вдалося повернути 116 наших воїнів. В ході обміну військовополоненими.
Двох офіцерів та 114 рядових і сержантів. https://t.co/zTYABzS2CL
Zapojení Spojených arabských emirátů do tohoto procesu se ale v souvislosti s předchozími výměnami většinou nezmiňovalo. Agentura Reuters nicméně v listopadu s odvoláním na své zdroje informovala, že zástupci Ukrajiny a Ruska jednali o výměně právě v této zemi na Arabském poloostrově.
Tato jednání o vzájemném předání válečných zajatců podle ní souvisela s rozhovory o obnově vývozu čpavku do Asie a Afriky přes ukrajinské potrubí.
