„Vzhledem k růstu napětí ve světě, novým hrozbám a rizikům, musí naše jaderná triáda (jaderné zbraně na souši, na moři a ve vzduchu) stejně jako dříve sloužit jako spolehlivá záruka svrchovanosti svazového soustátí Ruska a Běloruska, zajistit řešení úkolů strategického zadržování, udržení jaderné partity a rovnováhy sil na globální úrovni,“ řekl Putin.
„Použití takových zbraní, jaderných zbraní, je krajním, výjimečným opatřením k zajištění národní bezpečnosti našich států,“ prohlásil.
 |
Putin připomněl, že ruská a běloruská armáda poprvé společně nacvičují použití strategických a taktických jaderných zbraní.
Oznámil také, že se ve čtvrtek uskuteční rovněž odpaly raket a střel s plochou dráhou letu. O odpálení mezikontinentálních raket, hypersonických zbraní a střel s plochou dráhou následně informovalo ruské ministerstvo obrany.
Záběry ze svičení ukazují nasazení mobilního pozemního strategického raketového systému Jars, který je určen k odpalu mezikontinentálních střel, či pohyb strategických ponorek v Tichém oceánu a Severním ledovém oceánu.
Strategické zbraně mají ničivější potenciál než taktické jaderné zbraně, mají globální dosah a jsou klíčovou součástí jaderného odstrašení.
Nenecháme se zatáhnout do války, řekl Lukašenko
Součástí cvičení bylo ve čtvrtek například i využití nadzvukových leteckých střel Kinžal ruským letectvem k nesení jaderných hlavic. Tyto střely vybavené konvenčními hlavicemi ruská armáda využívá i k útokům na sousední Ukrajinu.
Do manévrů se během tří dnů zapojila raketová vojska strategického určení, Severní a Tichooceánská flotila vojenského námořnictva, strategické bombardéry a další síly s více než 64 tisíci vojáky, 7800 kusy techniky, včetně více než 200 raketových zařízení, více než 140 letadel, 73 lodí a 13 ponorek, z toho osm strategických raketových.
Cvičení, které začalo v úterý a odehrává se na území Ruska a Běloruska, probíhá v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a NATO, kdy Moskva mluví o existenčním boji se Západem kvůli Ukrajině.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek prohlásil, že Bělorusko nemá v úmyslu nechat se zatáhnout do války proti Ukrajině. Uvedl, že je ochoten setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jednat s ním o problémech v bilaterálních vztazích.
Zelenskyj opakovaně varoval před snahou Moskvy zapojit Bělorusko, nejbližšího spojence Ruska, do války, kterou pátým rokem vede proti Ukrajině. Bělorusko na počátku války dalo ruským silám k dispozici své území pro ruský vpád na sever Ukrajiny, do války se však běloruské ozbrojené síly přímo nezapojily.
Minsk a Moskva v květnu 2023 podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku a první hlavice tam Rusko dopravilo téhož roku.
