Ostatně proti přesunutí data se ještě před podepsáním zákona ozvala prezidentská rada pro lidská práva s odůvodněním, že 3. září je současně dnem památky obětí teroristického útoku v Beslanu v Severní Osetii. V tamní škole, ovládnuté čečenskými teroristy, zahynulo po zmateném útoku bezpečnostních sil více než 330 rukojmích, včetně 186 dětí, jakož i 31 teroristů a 12 příslušníků speciálních sil. Tehdy už byl Putin prezidentem.
„Příbuzní a blízcí obětí tohoto příšerného činu to nepochopí,“ varovali poradci podle listu Kommersant. Deník dodal, že toto stanovisko sdílí i senátor za Severní Osetii Arsen Fadzajev.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov odmítl přesunutí data konce druhé světové války okomentovat. Zákon, který navrhli zákonodárci z vládní strany Jednotné Rusko, přijaly obě komory ruského parlamentu.
Fotografie obětí teroristického útoku v severním Kavkazu.
Autoři zákona vysvětlovali svou iniciativu přáním „zachovat historickou spravedlnost vůči vítězům ve druhé světové válce“. Připomněli, že už v roce 1945 sovětské vedení vyhlásilo 3. září za Den vítězství nad Japonskem. V Rusku však v roce 2010 jako datum ukončení války stanovili 2. září, tedy den, kdy Japonsko formálně kapitulovalo. Čína přitom slaví Den vítězství ve válce proti Japonsku 3. září.
‚Víme, kdo v Praze rozhodoval.‘ Ruská policie prý zná osoby spojené s odstraněním Koněvovy sochy |
„Formulace ‚3. září je dnem ukončení druhé světové války‘ symbolizuje přechod od válečného stavu k míru a k hledání cest k usmíření a spolupráci,“ uvedli autoři zákona podle Kommersantu.
Internetový deník Gazeta.ru v této souvislosti připomněl, že Putin kvůli koronaviru odložil slavnostní přehlídku, kterou si Rusko mělo připomenout válečné vítězství v Evropě 9. května. Spekuluje se nyní, že by se přehlídka mohla konat právě v září, anebo 7. listopadu k uctění historické přehlídky v roce 1941, kdy vojáci rovnou z Rudého náměstí pochodovali na frontu proti Němcům, postupujícím tehdy k Moskvě.
