„V těchto podmínkách vydrží hodně málo lidí. Jsem hrdý, že tu mohu sloužit a bránit svou vlast,“ řekl novinářům, které na základnu vzalo v rámci propagační cesty ministerstvo obrany, námořní poručík Umar Erkenov. Základnu přitom ruská armáda uvedla do provozu teprve před rokem – má světu ukázat, že Arktida je pro Moskvu strategicky důležitá a hodlá tu naplno prosazovat své zájmy.
Čína hodlá dobýt sever. Sněžný drak má prorazit cestu Arktidou |
Po rozpadu SSSR se armáda z dálného severu stáhla a opětovný boom přichází v posledních několika letech. Posádka na Kotělném má například v popisu povinností sledování klimatických změn. Souvisí to s tím, jak v Severním ledovém oceánu taje led a region se stává přístupnějším.
Ne náhodou pak armáda uspořádala novinářskou exkurzi na Temp těsně před začátkem arktického fóra, které se konalo tento týden v Petrohradu. Ruský prezident Vladimir Putin tam mluvil o plánech na využití Arktidy, hlavně o otevření severní mořské cesty, jež má zkrátit námořní trasy z Číny do západní Evropy o pětinu.
„Je to realistický, dobře vypočítaný a konkrétní úkol,“ prohlásil Putin na fóru. Další ruskou ambicí v Arktidě je využívání nerostného bohatství. Dle odhadů jde o 13 procent všech světových zásob ropy a 30 procent zemního plynu. Kolem 80 procent těchto zdrojů je na mořském dně, zhruba do 500 metrů hluboko, a lze je vytěžit. A Rusko se teď snaží dokázat, že geografické útvary na dně Severního ledového oceánu jsou pokračováním sibiřské kontinentální platformy a veškeré nerosty náleží jemu.
V roce 2001 Moskva neúspěšně žádala OSN o uznání nároků na mořském dně. Poté provedla průzkum i prostřednictvím ponorek, které na dně moře sbíraly vzorky. V roce 2015 oslovila OSN znovu a rozhodnutí by mělo padnout letos.
Vydělává už teď
Už nyní je pro Rusko Arktida výdělečným regionem – těží se tu ropa, plyn i vzácné kovy. Zdejší produkce zabezpečuje 11 procent ruského HDP a 22 procent exportu země, přitom tu žije jedno procento obyvatel. Putin vyzval zahraniční investory, aby se podíleli na rozšíření přístavů, konkrétně Murmansku v západní části a Petropavlovsku-Kamčatského ve východní části severní mořské cesty.
Rusko je na dálném severu ve výhodě, protože pobřeží patří jemu a je také vojensky nejsilnější. Za posledních šest let tu podle ministerstva obrany vzniklo 475 objektů vojenské infrastruktury, mezi nimi letiště Nagurskoje nebo radiolokační základna na Wrangelově ostrově. Rusko má čtyři desítky ledoborců (z toho čtyři atomové), zatímco Finsko, Kanada, Švédsko a USA mají ledoborců dohromady jen osmnáct.
Obrovské bohatství a strategický význam Arktidy přinášejí v budoucnu možnost ozbrojené konfrontace. Švédský velvyslanec pro záležitosti Arktidy Bjorn Lirval na petrohradském fóru mluvil i o rizicích vyplývajících z klimatických změn. „To, co děje v Arktidě, nechává stopy na tisíce let, a proto je nutné ji zachovat,“ řekl Lirval portálu Fontanka. Podle něj má tato část světa klíčový vliv na ochlazování planety a narušení této rovnováhy by mohlo mít dalekosáhlé důsledky. „Nejdřív musíme zastavit změny klimatu a až pak je možné bavit se o ekonomických přínosech využití Arktidy,“ prohlásil Lirval.
