Statistika nuda je, ale z některých jejích údajů musí zvěstovatele „ruského světa“ v Kremlu obcházet hrůza. Jen pro začátek: Rusko za poslední tři roky ztratilo minimálně o dva miliony víc obyvatel, než demografové původně počítali. Naděje na dožití u patnáctiletých chlapců se propadla na úroveň Haiti, zhrouceného karibského státu ovládaného gangy.
Očekává se, že letos se v Rusku narodí 1,2 milionu dětí, o deset procent méně než loni a nejméně od rozpadu SSSR. Přitom už loňská čísla byla tristní. Pokud bychom nebrali v úvahu časy války, počet zaregistrovaných novorozenců byl loni v dubnu nejnižší od poloviny 18. století. Ochotu slabých ročníků z 90. let přivádět na svět potomky dál otupila válka.
Další propad porodnosti se tak podle demografů projeví přibližně po polovině června, kdy uplyne devět měsíců od začátku mobilizace. „Muži byli donuceni opustit rodinu. Někteří ujeli do zahraničí, jiné poslali do války. Navíc je tady psychologický šok, to porodnosti taky moc nepomáhá,“ uvedl pro portál Agentstvo demograf Alexej Rakša.
 |
Jak píše magazín The Economist, Rusko se v důsledku války dál propadá do demografické spirály zkázy. Od začátku invaze podle západních odhadů přišlo o 175 000 až 250 000 mužů (počítáme padlé i zraněné), dalších přibližně 500 000 až 800 000 prchlo před mobilizací a sílícími represemi za hranice.
S populačními problémy se ovšem Rusko potýká už od rozpadu SSSR. V roce 1991 mělo 149 milionů obyvatel, během chaotických devadesátých let ovšem došlo k prudkému propadu, který až později částečně zmírnily štědré státní benefity na děti a masová imigrace ze středoasijských států.
Pak přišel covid, na který podle oficiálních statistik zemřelo bezmála 390 000 lidí. Skutečná čísla jsou nejspíš úplně jinde, podle západních odhadů si pandemie vyžádala něco mezi 1,2 až 1,6 milionu nadbytečných úmrtí. Tedy asi jako v USA nebo Číně, které ale mají daleko více obyvatel.
Podle propočtů magazínu The Economist to spolu s dopady války znamená, že Rusko za poslední tři roky celkem přišlo o 1,9 až 2,8 milionu lidí „nad plán“. Vymírání zrychluje a podle projekcí OSN by se během padesáti let mohlo smrsknout na 120 milionů obyvatel.
To by mělo nedozírné důsledky pro ruskou ekonomiku, geopolitické ambice i etnické složení. Bližší pohled na statistiky ukazuje, že vymíráním jsou nejvíce postižení etničtí Rusové, jejichž podíl na celkové populaci se v letech 2010 až 2021 zmenšil o šest procentních bodů na 72 procent.
Nedostatkové zboží
S jistým cynismem se také dá konstatovat, že v důsledku války, covidu a rozšířeného alkoholismu se z ruského muže stává ohrožený druh. Dnes v průměru umírá v 64,2 roku, tedy o šest let dříve než muži v Bangladéši a o dvanáct let dříve než Češi.
Znamená to také, že nerovnováha mezi pohlavími se dramaticky zvětšuje. V důsledku války a masové emigrace mladých (a vzdělaných) mužů je dnes v Rusku minimálně o deset milionů víc žen než mužů. Už před dvěma lety na sto mužů nad osmnáct let připadalo 121 žen.
To představuje zásadní problém nejen pro vdavekchtivé dívky, ale i pro armádu. Ministr obrany Sergej Šojgu počátkem ledna oznámil, že hodlá zvýšit početní stav ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků. To znamená, že musí někde sehnat 350 000 bojeschopných mužů.
Vladimir Putin si je populačního propadu dobře vědom a dlouhodobě ho označuje za jeden z největších problémů. Na počátku roku nařídil vládě vypracovat návrh dalších opatření na podporu porodnosti a rodin s dětmi.
Loni v srpnu zavedl čestný titul Matka hrdinka, na který dosáhne každá žena, která porodí a vychová deset dětí. S vyznamenáním, které bylo původně zavedeno v Sovětském svazu jako odpověď na katastrofu Velké vlastenecké války, je spojena jednorázová odměna milion rublů.
