Za posledních pět let se počet oznámení prostřednictvím těchto linek ztrojnásobil oproti stavu, který byl před jejich zavedením. Vzrůstu počtu donašečů napomáhá i skutečnost, že se v některých oblastech za udání platí.
Experti, které oslovili ruští novináři s otázkou, zda taková praxe nemá negativní vliv na morálku ruských občanů, se v názoru na tento problém různí. Horké linky se stávají i prostředkem k vyřizování účtů mezi znepřátelenými sousedy či podnikateli. Informace závažného charakteru se totiž stále častěji ukazují jako nepravdivé.
Svou roli sehrává i rostoucí závist chudých vůči bohatým. Horké linky jsou pak zneužívány nemajetnými, kteří udávají své bohatší spoluobčany z čiré závisti. Podle šetření listu Novyje Izvestija se jako pravdivé ukazuje zanedbatelné procento udání. Ovšem i zpráva o týrání domácích zvířat musí být nejprve agenty tajných služeb prověřena jako „operativní informace“.
Kromě toho operátory u telefonních horkých linek zaměstnávají často starší lidé, kteří nepochopili úplně, o jaké zprávy tajné služby stojí, a žalují na své sousedy, že ruší noční klid nebo si dělají načerno přestavbu bytu. Ovšem i v takových případech volající často hovoří o „vlastizradě“ či o „špionech, ke kterým chodí na návštěvu příliš mnoho cizinců“. Tento stav už pak připomíná doby komunistické totality, kdy za SSSR musel být každý kontakt s cizincem hlášen úřadům.
„Naše společnost se nachází v přechodném období, což ovlivňuje i situaci s donašeči... lidé si prostě závidí... a tento stav bude trvat do té doby, dokud u nás nevznikne plnohodnotná střední třída,“ domnívá se šéf Institutu ekonomiky Ruské akademie věd Jevgenij Gontmacher. Zdůrazňuje, že i falešné obvinění může mít pro člověka katastrofální důsledky, včetně soudu, vyhození z práce, rozvodu a pošramocené reputace.
Experti, které oslovili ruští novináři s otázkou, zda taková praxe nemá negativní vliv na morálku ruských občanů, se v názoru na tento problém různí. Horké linky se stávají i prostředkem k vyřizování účtů mezi znepřátelenými sousedy či podnikateli. Informace závažného charakteru se totiž stále častěji ukazují jako nepravdivé.
Svou roli sehrává i rostoucí závist chudých vůči bohatým. Horké linky jsou pak zneužívány nemajetnými, kteří udávají své bohatší spoluobčany z čiré závisti. Podle šetření listu Novyje Izvestija se jako pravdivé ukazuje zanedbatelné procento udání. Ovšem i zpráva o týrání domácích zvířat musí být nejprve agenty tajných služeb prověřena jako „operativní informace“.
Kromě toho operátory u telefonních horkých linek zaměstnávají často starší lidé, kteří nepochopili úplně, o jaké zprávy tajné služby stojí, a žalují na své sousedy, že ruší noční klid nebo si dělají načerno přestavbu bytu. Ovšem i v takových případech volající často hovoří o „vlastizradě“ či o „špionech, ke kterým chodí na návštěvu příliš mnoho cizinců“. Tento stav už pak připomíná doby komunistické totality, kdy za SSSR musel být každý kontakt s cizincem hlášen úřadům.
„Naše společnost se nachází v přechodném období, což ovlivňuje i situaci s donašeči... lidé si prostě závidí... a tento stav bude trvat do té doby, dokud u nás nevznikne plnohodnotná střední třída,“ domnívá se šéf Institutu ekonomiky Ruské akademie věd Jevgenij Gontmacher. Zdůrazňuje, že i falešné obvinění může mít pro člověka katastrofální důsledky, včetně soudu, vyhození z práce, rozvodu a pošramocené reputace.
