„Estonsko je nám velmi blízké a my Estonsko neohrožujeme, stejně jako žádnou jinou evropskou zemi,“ řekl Peskov, jehož země napadla sousední Ukrajinu. „Pokud se však na estonském území budou nacházet jaderné zbraně namířené proti nám, naše jaderné zbraně budou namířeny proti estonskému území a Estonsko si to musí jasně uvědomit.“
„Rusko vždy udělá vše, co je v jeho silách, aby zajistilo svou vlastní bezpečnost, zejména pokud jde o otázky jaderného odstrašování,“ zdůraznil mluvčí Kremlu.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu naznačil ochotu své země hostit jaderné zbraně. „Co se týče přenesení jaderných zbraní na naše území, nejsem proti,“ řekl s tím, že Estonsko nemá doktrínu, která by vylučovala umístění jaderné zbraně na jeho území, pokud to NATO považuje za nezbytné v souladu s obrannými plány.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur už v červnu minulého roku prohlásil, že Estonsko je připraveno hostit spojenecké stíhačky schopné nést jaderné zbraně. Řekl to poté, co Británie uvedla, že chce koupit letouny F-35 schopné v nezbytném případě nést jaderné zbraně.
Podle Tsahkny by Evropa neměla odmítat jaderné odstrašování v rámci celého NATO. V Severoatlantické alianci se nyní vede široká debata o rozšíření francouzského a britského jaderného deštníku na další evropské země. Polsko dokonce naznačuje ochotu rozvinout vlastní jaderné schopnosti.
Evropa tak reaguje na opakované ruské hrozby použití svého nukleárního arzenálu. Snaha evropských států snížit závislost na jaderném deštníku USA zároveň odráží jejich obavy, že Washington nebude ochoten se za ně postavit.
