„Nevidím smysl v setkání. Nejprve musíme najít řešení,“ reagoval Putin na dotaz moderátorky během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra. „Pro ukrajinskou stranu má smysl pouze zastavit postup našich ozbrojených sil. To je vše. Ale my potřebujeme dohody... Ať pracují experti, vypracují nějaká řešení, a pak se můžeme sejít,“ řekl.
Zelenskyj o den dříve otevřeným dopisem ruského prezidenta vyzval, aby se spolu sešli a dohodli se na ukončení války.
„Bohužel ruská strana opět volí válku - všichni slyšeli dnešní odpověď. Slabou odpověď. On prostě nechce válku ukončit,“ reagoval na Putinova slova Zelenskyj. „Nechce nic měnit, nechce přiznat, že jeho válka se líbí jen jemu a těm, kdo z ní tahají peníze,“ řekl dále ukrajinský prezident ve svém pravidelném večerním projevu a vyzval k většímu tlaku na Moskvu.
Zelenskyj ve svém dopise adresovaném šéfovi Kremlu napsal, že to jsou vůdci zemí, kteří řeší klíčové otázky. Invazi na Ukrajinu v listu označil za Putinovu osobní volbu, za válku bez skutečné příčiny. „Pokud nedospějete k závěru, že je načase válku ukončit, bude Ukrajina dál bojovat za svoji existenci,“ napsal Zelenskyj a dodal, že i Putin bude muset bojovat, a to nikoliv za existenci Ruska, ale svou vlastní.
Psaní Putinovi podle jeho slov ukázal jeho mluvčí Dmitrij Peskov. „Ten dopis obsahuje několik poněkud hrubých poznámek. Byl to způsob, jak vytvořit podmínky pro osobní setkání, nebo způsob, jak osobní setkání neuspořádat? Myslím, že to druhé,“ řekl ruský prezident.
„Autor dopisu zmínil můj věk. Ale i další političtí činitelé mého věku plní své funkce, někteří jsou starší než já. Nejdůležitější není věk, ale schopnost pracovat,“ uvedl třiasedmdesátiletý Putin, který se zpočátku vyhýbal oslovování Zelenského jménem, označoval ho za „autora dopisu“ a „toho pána“, ale později zmínil příjmení 48leté ukrajinské hlavy státu.
Zelenskyj ve svém dopise zmínil, že Putin je u moci čtvrt století. „Po 26 letech u moci si věk začíná vybírat svou daň. A s časem poroste únava z vás,“ píše v dopise v pasáži, kde zároveň uvádí, že „roste únava z Ruska“.
Zelenského návrh na osobní setkání s Putinem podpořili prezidenti Spojených států Donald Trump nebo Francie Emmanuel Macron.
Putinův poradce Jurij Ušakov v pátek informoval o schůzce Putina se Schröderem, podrobnosti ale nesdělil. Není tak jasné, zda se schůzka uskutečnila dnes a jestli to bylo na okraj ekonomického fóra v Petrohradu.
Německá média v úterý informovala, že 82letý Schröder je v Moskvě. Tehdy uváděla, že není jasné, zda se bývalý kancléř zúčastní fóra.
Putin ve čtvrtek na petrohradském fóru v rozhovoru s novináři opětovně prohlásil, že Schröder je důvěryhodnou osobou, která by mohla zprostředkovat jednání Ruska a Evropy. „Kdo by mohl být prostředníkem rozhovorů mezi Ruskem a Evropou, když ne bývalý německý kancléř Schröder?“ položil si otázku. Vztahy Ruska a Evropy jsou vyhrocené kvůli válce na Ukrajině, kam ruská armáda z Putinova rozkazu vpadla v únoru 2022. Evropské země napadené zemi poskytují pomoc včetně té zbrojní.
Rusko je vždy otevřeno všem, tvrdí šéf Kremlu
Putin v pátek v Petrohradu také řekl, že Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o vzájemně výhodnou spolupráci. Šéf Kremlu hned v úvodu svého vystoupení kritizoval evropské elity za to, co nazval krátkozrakou agresivní politikou.
„Sledujeme otřesy na energetických trzích, vyvolávající napětí v jednotlivých regionech, především na Blízkém východě, a jak je realizována krátkozraká politika evropské byrokracie, která je provázena agresivní rétorikou a vede k další ztrátě pozic Evropy ve světové ekonomice a navíc podkopává regionální a globální bezpečnost,“ prohlásil ruský vůdce.
Argumentoval mimo jiné tím, že státní dluh zemí eurozóny dosáhl už téměř 90 procent jejich hrubého produktu, u členských zemí Evropské unie přesáhl 81 procent HDP, zatímco u Ruska podle něj činí jen 16 procent.
Putin také obvinil Západ, že způsobil zhroucení pravidel světové obchodu tím, že v okamžiku, „kdy začal prohrávat“, sáhl po sankcích a „krádeži“ ruských rezerv, což podle Putina nezvratně ovlivnilo postavení dolaru a eura.
Západ zmrazil ruská aktiva v zahraničí v reakci na rozpoutání války proti Ukrajině.
Putin současně vyzdvihl vzestup „globálního Jihu“ a členských zemí uskupení rozvíjejících se ekonomik BRICS, které mimo jiné zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii, Rusko a Jižní Afriku. Ujišťoval také o příznivých perspektivách Ruska, přičemž argumentoval dubnovým růstem HDP o 1,3 procenta, nízkou mírou nezaměstnanosti či růstem reálných mezd o 30 procent v posledních pěti letech. Agentura AFP podotkla, že ekonomické potíže země ruský vůdce bagatelizoval.
