„Zamiřte a pak střílejte,“ říká instruktor skupině dvanácti mužů a dvou žen, kteří se v litevském Marijampolė účastní kurzu zacházení se zbraněmi. Jedním z nich je i devětatřicetiletý právník Paulius Liskauskas. „Trénuji už tři roky a ještě nikdy jsem neměl pocit, že je nebezpečí tak reálné,“ říká.
Všichni přítomní na sobě mají zelenou uniformu litevského Svazu střelců, což je státem podporovaná polovojenská organizace. V zásadě jde o doplněk litevské armády složený z civilistů, kteří pravidelně cvičí se zbraněmi a jsou připraveni bojovat, pokud by mělo dojít na nejhorší.
 |
„Do Svazu litevských střelců jsem chtěl vstoupit už v roce 2014 po ruské anexi Krymu. Už tehdy měla ruská propagandu Litvu v hledáčku. Pro nás válka na Ukrajině znamená, že bychom mohli být další,“ uvedl pro stanici Deutsche Welle Liskauskas. Společně s ním zde trénuje i jeho žena.
Svaz střelců má dlouhou tradici a kontroverzní pověst. Organizace vznikla na počátku 20. století během bojů o litevskou nezávislost. Za druhé světové války ale někteří její členové kolaborovali s nacisty a podíleli se na vraždění Židů.
Když se pak Litva stala po válce součástí SSSR, mnozí ze svazu se přidali k partyzánům a padli v bojích proti Sovětům. Když Litva roku 1991 získala nezávislost, zažila organizace renesanci.
Od začátku invaze na Ukrajině hlásí svaz příliv zájemců. Jen prvních čtrnáct dní v březnu se jich přihlásilo dva tisíce. Svazu dokonce došla zásoba uniforem. V současnosti má organizace na čtrnáct tisíc členů.
Koridor u polské hranice je zásadní slabinou
Jedním z důvodů, proč Liskauskasovi začali trénovat na potenciální konflikt, je i skutečnost, že bydlí v koridoru u města Suwalki na polsko-litevské hranici.
Jde o strategické místo, které analytici považují za jednu z největších slabin NATO. Na severozápadě koridoru leží ruská enkláva Kaliningrad, na jihovýchodě Bělorusko – spojenec Kremlu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Koridor dlouhý 65 kilometrů je jediným pozemním spojením mezi Pobaltím a dalšími zeměmi Aliance a řada místních obyvatel se obává, že Rusové by ho mohli v případě konfliktu snadno zablokovat.
„Pokud by Rusko zaútočilo, bylo by to asi tady,“ řekl listu The New York Times (NYT) Ramunas Serpatauskas, velitel ze Svazu střelců, jenž na hranicích s Polskem pomáhá lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. „Jen ať to Rusové zkusí, ukážeme jim,“ věří.
„Je to zřejmý strategický cíl pro Rusy, protože nás mohou odříznout od bezpečnostního systému NATO,“ řekl Laurynas Kasciunas, předseda výboru pro národní bezpečnost a obranu v litevském parlamentu. „Jsme v jistém smyslu moderní Západní Berlín,“ dodal.
Každá rodina musí mít plán
Vojenští velitelé Litvy i NATO se shodují, že vzhledem k tomu, že Rusko nyní plně zaměstnává boj na Ukrajině, je útok prozatím nepravděpodobný. Nikdo však neříká, že je to nemožné.
Vojenští velitelé Litvy i NATO se podle shodují, že vzhledem k tomu, že Rusko nyní plně zaměstnává invaze na Ukrajině, je útok prozatím nepravděpodobný. Nikdo však neříká, že je to nemožné.
„Zatím jsme nezaznamenali žádné hromadění vojáků u hranic, ale nic nepodceníme, revidujeme plány,“ uvedl plukovník Peter Nielsen, jenž má na starost integraci sil NATO v Litvě.
„Geografie koridoru Suwalki je realitou. Pokud by Rusové provedli invazi do Pobaltí pod záminkou, aby ochránili ruskou menšinu, pak se NATO angažuje. A budeme ve válce s Ruskem,“ dodal. Etničtí Rusové tvoří pět procent litevské populace. V Estonsku a Lotyšsku je tento podíl 26 procent a 34 procent.
„Nepropadáme panice, ale měli bychom být připraveni. Každá litevská rodina by měla mít plán,“ uvedl Kasciunas.
Vláda zveřejnila seznam škol a kostelů, jejichž sklepy mohou v případě invaze sloužit jako kryty. Lidé nakupují trvanlivé jídlo a benzin, připravují evakuace dětí na venkov a v zemi rovněž prudce vzrostl prodej zbraní.
„Svoboda je křehká. Ukrajinci bojují za nás a také za Evropu,“ líčí Kasciunas. „Odporem vyčerpávají ruské vojenské zdroje. Musíme ten čas využít k mobilizaci pro všechny budoucí scénáře,“ dodal.
„Litva má díky Ukrajincům čas se připravit. Válka na Ukrajině je pro nás lekcí. Ukrajinci nam svým odhodláním kupují čas. Musíme ho dobře využít a připravit se,“ řekl DW politolog Tomas Janeliunas z Vilniuské univerzity.
„Uvítali bychom větší přítomnost jednotek NATO na litevské půdě. Pokud vypukne válka, chopíme se s manželkou zbraně. Nikdo neví, co bude, ale je důležité se připravit a učinit naši zemi silnější,“ myslí si Liskauskas.
