Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je to naprosto nevyprovokovaná agrese proti Íránu, neopírá se o žádný základ, o žádné opodstatnění,“ prohlásil Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety rozpoutala válku proti Ukrajině. Kyjev a Západ označují ruskou agresi za neopodstatněnou a nevyprovokovanou.
„Máme s Íránem dlouhodobé, dobré a spolehlivé vztahy. Snažíme se íránskému lidu poskytovat pomoc,“ uvedl Putin podle agentury TASS.
Arakčí prohlásil, že Rusko „stojí na správné straně dějin a mezinárodního práva“. Upozornil, že eskalace na Blízkém východě roste „každým dnem“, a to vinou toho, že na Írán a íránské objekty útočí kromě Izraele i USA.
Írán poskytl Rusku během jeho války proti Ukrajině své drony, které Rusko nyní podle dostupných zdrojů samo vyrábí.
„Na vztazích USA a Ruska se nic nemění“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že americké vzdušné údery na Írán nicméně neovlivní vztahy mezi Ruskem a USA. Moskva je podle něho připravena pomoci svému spojenci Íránu různými způsoby, záležet prý bude na tom, co potřebuje Teherán.
„Nabídli jsme naše zprostředkovatelské úsilí. To je konkrétní. Vyjádřili jsme svůj postoj. Další bude záviset na tom, co nyní Írán potřebuje,“ řekl. „Jsou to nezávislé procesy,“ reagoval Peskov na dotaz agentury RIA, zda americké útoky na Írán ovlivní vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.
Rusko a Írán v lednu podepsaly smlouvu o strategickém partnerství, ta ale neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně. Moskva už dříve varovala Washington před zapojením do konfliktu. Rusko zároveň vyjadřovalo ochotu dělat v současné krizi prostředníka mezi Izraelem a Íránem.
Mluvčí Kremlu v pondělí dále řekl, že Rusko vyjadřuje hlubokou lítost v souvislosti s rozšířením počtu účastníků konfliktu na Blízkém východě a odsuzuje americké údery na Írán.
Americký prezident Donald Trump podle Peskova neinformoval dopředu Putina podrobněji o plánovaných úderech, ačkoliv obecněji diskutovali o možnosti zapojení americké armády, napsala agentura Reuters.
Nynější konflikt mezi Izraelem a Íránem začal 13. června rozsáhlým izraelským úderem na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a armádní představitele. Izrael tvrdí, že cílem jeho vojenské operace je zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Teherán popírá, že by na vývoji jaderných zbraní aktivně pracoval, a zároveň opakuje, že hodlá pokračovat ve svém mírovém jaderném programu.
Následně USA v noci na neděli podnikly údery na tři íránské jaderné provozy a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránského konfliktu. Svůj krok odůvodnily stejně jako Izrael tím, že chtějí zabránit Íránu v získání jaderné bomby.
