Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ukrajina je ve finančním smyslu neexistující zemí, nemůže se sama financovat. Otázkou je, zda Ukrajinu podpoříme, nebo ne. Jakmile řekneme ne, válka skončí,“ prohlásil Orbán pro rozhlasovou stanici Kossuth.
Podle něj Evropa utrácí miliardy dolarů k udržení Ukrajiny, přičemž platí ukrajinské důchody, školství, zdravotnictví a státní instituce. „Toto nemůže pokračovat donekonečna,“ prohlásil s tím, že vynaložené finance Evropě chybí.
Orbán tvrdí, že na pomoc Ukrajině přispívají i maďarští daňoví poplatníci prostřednictvím společného evropského rozpočtu. „Je proto špatné, že maďarská menšina je na Ukrajině stále utlačována,“ dodal.
Budapešť viní Kyjev z porušování práv maďarské menšiny dlouhodobě, nelíbí se jí například vzdělávací zákon, podle něhož se musí děti z národních minorit učit v ukrajinštině. Zákon kritizovalo i Rusko, které ochranou ruskojazyčného obyvatelstva ospravedlňuje invazi na Ukrajinu. Orbán též požaduje dvojí občanství pro maďarskou minoritu, podle kritiků je to výzva k separatismu.
Maďarský premiér řekl, že hlavním podporovatelem války na Ukrajině jsou Spojené státy. Podle něj se „nevzdaly svého plánu dotlačit každého do válečné aliance“, ale Maďarsko dokázalo tomuto tlaku odolat a hodlá tak činit i nadále.
Bývalý ruský premiér a prezident a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medvěděv maďarského premiéra za jeho slova ocenil. „Dobrá práce. Na evropského politika odvážné a přesné. Lze jen dodat, že jakmile skončí financování ze strany Západu, skončí i samotná Ukrajina,“ napsal. „Nikdo ji nepotřebuje.“
Odchod z kontroverzní banky kvůli sankcím
Orbán také poznamenal, že Maďarsko odešlo z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (IIB) poté, co se její fungování „stalo nemožným“ kvůli zavedení amerických sankcí vůči představitelům banky. Premiér si postěžoval, že evropské veřejné mínění ještě není ochotné přinutit evropské lídry změnit sankční politiku k Rusku. Věří ale, že „ta doba nastane“.
Maďarská vláda se rozhodla stáhnout své zástupce a odejít z IIB, informovalo ve čtvrtek maďarské ministerstvo pro hospodářský rozvoj. „Ačkoliv IIB hrála ve střední a východní Evropě důležitou rozvojovou roli, americké sankce způsobily, že její činnost ztratila smysl,“ uvedl resort v prohlášení podle agentury AP.
Ústředí IIB se v roce 2019 přemístilo z Moskvy do Budapešti. Akcionářem IIB byla také Česká republika a další země někdejšího východního bloku, nicméně tehdejší prezident Miloš Zeman před rokem podepsal výpověď dohody o vzniku banky. Odešlo také Polsko a Slovensko, zatímco Rumunsko by tak mělo podle Reuters učinit v červnu. Maďarsko mělo na konci ledna v IIB zhruba 25procentní podíl, což byl podle internetových stránek banky druhý největší podíl po Rusku s jeho více než 45 procenty.
Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman ve středu uvedl, že Spojené státy si dělají starosti kvůli tomu, že současná maďarská vláda stále s nadšením pěstuje vztahy s Ruskem „navzdory brutální ruské agresi vůči Ukrajině i navzdory tomu, že (Rusko) ohrožuje transatlantickou bezpečnost“. Pressman také uvedl, že maďarský kabinet odmítl znepokojení Američanů v souvislosti s bankou, kterou označil za „neprůhlednou kremelskou platformu“. Američtí činitelé se domnívají, že by tato banka mohla sloužit jako platforma pro ruskou špionáž v Evropské unii a NATO.
USA podle velvyslance naléhají na Maďarsko, aby bralo vážně hrozby, jaké představuje Rusko a další země, které nesdílejí západní hodnoty, jako je demokracie a principy právního státu.
Přestože Maďarsko souhlasilo s vystoupením z banky, vyjádřilo svou frustraci z toho, že je k tomu tlačeno, upozornila agentura Reuters. „Přijímáme a chápeme, že reprezentujeme odlišné postoje, ale nerozumíme tomu, proč je nutné tlačit na jiné státy, aby změnily své postoje,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Maďarsko je stát, a proto by se s ním mělo zacházet jako se státem, a ne jako s kolonií,“ prohlásil.
Maďarsko se pod vedením premiéra Orbána jako jediná země EU chová vstřícně vůči Rusku navzdory jeho invazi na Ukrajinu. Blízké vztahy s Moskvou udržuje zejména v energetice. Szijjártó v úterý v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Jednal tam také o rozšíření jaderné elektrárny Paks, kterou má na starosti ruský Rosatom.
