„Rusko se připravuje zbrojením na vojenský střet se Severoatlantickou aliancí a považuje použití vojenské síly za legitimní nástroj prosazování svých zájmů,“ konstatoval Pistorius.
Na tiskové konferenci informoval o nové vojenské strategii a plánu na budoucí podobu ozbrojených sil. Představil však jen hrubé obrysy obou dokumentů, detaily jsou tajné.
Německý kancléř Friedrich Merz chce dlouhodobě kvůli hrozbě z Ruska a slábnoucímu spojenectví s USA vybudovat v příštích letech z Bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nyní má německá armáda v aktivní službě 185 tisíc vojáků a vojákyň, výhledově by jich mělo být podle Pistoriuse 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Pistorius varoval, že Německo je už nyní cílem „hybridních prostředků“ boje včetně špionáže, sabotážních akcí, kybernetických útoků a dezinformačních kampaní. Cílem je podle strategie oslabit vnitřní jednotu NATO a dosáhnout oslabení vazeb mezi Evropou a USA.
„Rusko vytváří všechny předpoklady pro vojenský útok na státy NATO,“ stojí v německé armádní strategii.
Bundeswehr se podle dokumentu nemůže soustředit už jen na vojenské hrozby, ale musí spolupracovat s dalšími složkami státu, protože hybridní způsob vedení války cílí i na civilní společnost a její soudržnost.
Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu ve výši 100 miliard eur (2,4 bilionu korun). Strany současné vlády pak loni reformovaly takzvanou dluhovou brzdu, ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí peníze na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích.
