Moskva podle bývalého rumunského ministra zahraničí anulovala Zakládající akt vzájemných vztahů, spolupráce a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací uzavřený v roce 1997 v Paříži.
Obě strany se v něm zavazují, že „zabrání jakémukoli potenciálně ohrožujícímu nahromadění konvenčních sil v odsouhlasených regionech Evropy včetně střední a východní Evropy“.
„Přijali rozhodnutí, zavázali se, že nebudou agresivně postupovat proti sousedům, což dělají, a že budou pořádat pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zkritizoval Rusko Geoana v rozhovoru s agenturou AFP. „Myslím si, že akt kvůli Rusku prakticky nefunguje,“ dodal.
„Nyní nejsme omezeni, co se týče posílení přítomnosti na nejvýchodnějším křídle (NATO), ani ohledně zajištění toho, že každý čtvereční metr území NATO je chráněn článkem 5 a našimi spojenci,“ dodal Geoana. Článek 5 aktu stanovuje, že pokud je napaden jeden člen Aliance, je útok považován za útok proti všem.
Geoana bohužel neposkytl další detaily o možném zapojení sil NATO na východě Evropy. Uvedl ale, že očekává „výraznou, flexibilní a udržitelnou přítomnost“ aliančních jednotek v oblasti.
K posílení přítomnosti NATO opakovaně vyzývají baltské státy, které se obávají, že by Rusko mohlo zaměřit pozornost i na ně.
NATO je nyní pod velkým tlakem z Kyjeva, aby více vystupovalo proti Rusku. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba obvinil Alianci, že „nedělá doslova nic“ proti ruské invazi. Připustil nicméně, že někteří spojenci NATO Ukrajině pomáhají.
Kvůli ruské agresi Finsko a Švédsko, tedy státy doposud trvající na své neutralitě, podaly přihlášku pro vstup do Severoatlantické aliance. Jejich snahy ale zatím bojkotuje Turecko, které oba státy obviňuje z podpory terorismu.
-
NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
-
V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
-
V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
-
K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
-
Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
-
V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
-
V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
-
V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
-
V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
-
V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
-
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
-
Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
-
Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
|
