„Na internetu kolují informace o údajně více než 300 000 ruských vojácích nasazených v Bělorusku, kteří jsou připraveni kdykoli zaútočit na NATO. V Bělorusku nic ani vzdáleně podobného neexistuje,“ uvedly litevské ozbrojené síly.
Kiesewetter předtím zdůraznil, že v důsledku válkou poháněné ekonomiky ruská armáda cvičí stovky tisíc vojáků, kteří však doposud nebyli nasazeni do bojů proti Ukrajině. Naděje, že Kreml „přijde k rozumu“, označil za naivní. Ba naopak. Ve svém vyjádření upozorňoval, že roky 2026–2027 by mohly být velmi nebezpečné.
„Je to znepokojivé, zejména pro pobaltské státy,“ řekl Kiesewetter v pořadu Pinar Atalayové na televizi NTV. Navzdory jednáním, která se konala minulou neděli a pondělí v Berlíně, by se podle jeho slov nemělo věřit, že si ruský vůdce uvědomí, že se mu válka nevyplatí.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte poukázal na skutečnost, že situace ohledně Ruska eskaluje. „Konflikt je za dveřmi. Rusko přineslo válku zpět do Evropy. A my musíme být připraveni,“ uvedl Rutte minulý týden.
„Jsme dalším cílem Ruska. Obávám se, že příliš mnoho lidí je tiše upokojených. Příliš mnoho lidí nevnímá naléhavost situace. A příliš mnoho lidí věří, že čas hraje pro nás. Není tomu tak. Je načase konat,“ dodal šéf NATO.
Rusko je nejvýznamnější, nejpřímější a nejdlouhodobější hrozbou pro bezpečnost, mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru, uvedlo dnes ve společném prohlášení osm členských zemí Evropské unie, jejichž čelní představitelé se sešli na summitu v Helsinkách, kde jednali o obraně východního křídla EU.
Summitu se zúčastnily Finsko, Švédsko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Litva.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině a její důsledky představují hlubokou a trvalou hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu,“ cituje agentura AFP z jejich společného prohlášení. Situace podle osmi evropských zemí vyžaduje „koordinovaný a multioborový operační přístup“. Tento přístup má zahrnovat schopnosti pozemního boje, obranu proti dronům, protivzdušnou a protiraketovou obranu, ochranu hranic a kritické infrastruktury, vojenskou mobilitu a opatření k omezení pohybu protivníka.
Berete vážně hrozby, že Rusko v nejbližších letech zaútočí na stát(y) NATO?
„EU může hrát důležitou roli při podpoře individuálního úsilí členských států o posílení jejich obranných schopností tím, že stanoví možnosti financování, zjednoduší regulace a posílí vojenskou mobility,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.
Vývoj obrany proti dronům se stal prioritou a země EU do něj budou masivně investovat, uvedl po setkání polský premiér Donald Tusk. „V současné době pracujeme na protidronové zdi a hovoříme o výdajích v řádech miliard,“ dodal.
