Putinův projev a přehlídka síly. Oslavám v Moskvě přihlížel Si, přijel i Fico

Autor: ,
  7:06aktualizováno  11:01
Rusko si vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomnělo konec Velké vlastenecké války, tedy 80. výročí porážky nacistického Německa. Z tribuny ji po boku ruského diktátora Vladimira Putina sledoval čínský prezident Si Ťin-pching. Putin v projevu uvedl, že pravda a spravedlnost je na straně Ruska a celá země souhlasí s vojenskou operací na Ukrajině.
Rusko si na Rudém náměstí v Moskvě připomíná vojenskou přehlídkou konec Velké vlastenecké války, tedy 80. výročí porážky nacistického Německa. (9. května 2025)

Po Rudém náměstí v Moskvě v pátek dopoledne pochodovaly elitní jednotky ruské armády, která za zvuku oslavné hudby představila svou vojenskou techniku. Přehlídku sledovala řada domácích i zahraničních politiků, s nimiž se ruský prezident ráno přivítal. Slavnostní akt zahájil Putin projevem.

„Pravda a spravedlnost jsou na naší straně. Celá země, společnost, lid podporují účastníky speciální vojenské operace. Jsme hrdí na jejich odvahu a odhodlání. Na statečnost, která nám vždy přinesla jen vítězství,“ řekl Putin, podle nějž celé Rusko podporuje ofenzivu na Ukrajině.

Ruský prezident, který se na vojenské přehlídce sklonil před generací, která zničila nacismus a zajistila svobodu, vyzval přítomné, aby minutou ticha uctili památku padlých vojáků. Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce, na jejímž konci porazil nacistické Německo, přišel o 27 milionů lidí, připomíná Reuters.

„Navždy si budeme pamatovat přínos našich spojenců a odvážného čínského lidu k našemu vítězství ve druhé světové válce,“ pronesl směrem k zahraničním hostům.

Putin také zdůraznil, že Rusko nikdy nebude souhlasit s pokusy překrucovat historii. „Rusko bylo a bude nezničitelnou bariérou nacismu, rusofobie a antisemitismu. Bude bojovat proti nehoráznostem páchaným zastánci těchto agresivních a destruktivních myšlenek,“ nechal se slyšet. Nastoupené jednotky po ukončení Putinova projevu zvolaly třikrát hurá a dělostřelci začali pálit salvy.

Přehlídku odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdravil vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí. Státníci měli možnost zhlédnout defilé řady ruských vojenských jednotek, včetně útvaru účastníků „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině.

Podle britské BBC bylo na místě asi 11 000 vojáků, včetně přibližně 1 500 těch, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Rudým náměstím také projely tanky, systémy protivzdušné obrany S-400 či odpalovací zařízení raket Tornado-S. Podle agentury TASS náměstím také poprvé prošla kolona samostatného pluku vojsk bezpilotních systémů a na závěr nad Moskvou přeletěly bojové letouny.

Státní televize uvedla, že ruská armáda na přehlídce předvedla mimo jiné bojové drony Lancet a Geran-2, které používá v bojích na Ukrajině.

Na konci přehlídky sešel Putin za doprovodu četné ochranky z tribuny a šel si podat ruku s dlouhou řadou ruských generálů. Ti mu za doprovodu sovětské válečné písně Kaťuša jednotlivě zasalutovali, představili se a poděkovali.

Putin následně přistoupil k zástupcům severokorejské armády, jejíž příslušníci bojovali spolu s ruskými silami proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti. Putin také pohovořil s válečnými veterány.

Navždy spolu

Ceremonii přihlížely tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastnila většina západních politiků. Za hlavního hosta oslav označil Putin čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga. Pro Rusko je Čína klíčovým spojencem.

Už ve čtvrtek se prezidenti obou mocností shodli na tom, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.

Spolupráci Putinovi na přehlídce potvrdil také severokorejský ministr zahraničí Choe Son Hui. Ten v pátek prohlásil, že Pchjongjang a Moskva budou navždy spolu.

Přehlídce dále přihlíželi například také běloruský prezident Alexandr Lukašenko, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, venezuleský prezident Nicolás Maduro či srbská hlava státu Aleksandar Vučić. Státníci na závěr přehlídky položili květiny k památníku, nad nímž vlála ruská vlajka.

Na Rudé náměstí dorazil také slovenský premiér Robert Fico, a to jako jediný lídr ze zemí Evropské unie. Agentura AP napsala, že se účastnil přehlídky, ale na televizních záběrech mezi činiteli ze zahraničí na tribuně vidět nebyl, i když ho stejně jako jiné tyto hosty nedlouho před začátkem přehlídky v Kremlu Putin přivítal. Spolu s dalšími státníky po boku Putina však Fico položil květiny k památníku Velké vlastenecké války.

Před cestou do Moskvy Fico prohlásil, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce v boji proti nacismu. Slovenský premiér během pobytu v Moskvě plánuje bilaterální schůzky s Putinem i Si Ťin-Pchingem.

Návštěvu Moskvy ohlásil také nezařazený český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!). Ten řekl, že položí květiny k hrobu Neznámého vojína, vojenské přehlídky se ale podle svých slov nezúčastnil.

Útoky ukrajinských dronů

Na letošní oslavy a jejich zabezpečení měly podle agentury AP dopad zprávy o útocích ukrajinských dronů na Moskvu, přerušení provozu letišť a také výpadky mobilního internetu. Putin před pátečním výročím vyhlásil jednostranné třídenní příměří v bojích na Ukrajině, které ale podle Kyjeva Rusko samo opakovaně porušovalo.

Rusko boje na evropském bojišti za druhé světové války označuje jako Velkou vlasteneckou válku. Ta začala v červnu 1941 německým přepadením Sovětského svazu. V roce 1939, kdy druhá světová válka vypukla, nacisté a Sověti uzavřeli smlouvu o neútočení, kterou si zároveň rozdělili východní Evropu.

Po německém napadení Polska v září 1939, kterým světová válka začala, Sovětský svaz zabral východní polské regiony. Sovětské a nacistické armády následně uspořádaly i společné vojenské přehlídky.

Sovětský svaz ve druhé světové válce ztratil 27 milionů lidí, včetně mnoha milionů na Ukrajině, ale podařilo se mu zatlačil nacistická vojska zpět na německé území a dobýt Berlín, připomíná agentura Reuters. Podle ní je dodnes pro mnoho Rusů 9. květen, kdy si země připomíná Den vítězství, nejdůležitějším datem v kalendáři.

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.