„Předběžné zprávy naznačují, že spáchal sebevraždu v důsledku nervového zhroucení,“ cituje agentura TASS nejmenovaný zdroj ze záchranných složek. Podle něj bylo Leontěvovo tělo nalezeno pod okny jeho bytu na ulici Molodogvardejskaja bez známek „nekalého jednání“.
Exilový novinář Andrej Malgin ale Leontěvovu smrt označil za „podivnou“.„Pády z oken pokračují… Leontěv věděl hodně o penězích strany – vydavatelství Pravda bylo nejziskovějším podnikem v obchodním impériu Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu,“ napsal.
Leontěv pracoval ve vydavatelství deníku Pravda od roku 1971 jako zástupce vedoucího produkčního oddělení. V roce 1984 vydavatelství převzal a pokračoval v jeho řízení i po jeho transformaci na Federální státní unitární podnik Press po rozpadu SSSR v roce 1991.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zaznamenalo sérii úmrtí vrcholových manažerů a podnikatelů, z nichž mnozí měli vazby na ruské státní ropné a plynárenské giganty, včetně firem Lukoil, Gazprom, Novatek nebo Transněfť. Řada z nich zahynula právě po pádu z okna.
V září kolemjdoucí objevili na ulici před hotelem na moskevském letišti Šeremetěvo tělo bývalého šéfa dopravy v Petrohradu Alexandra Fedotova. Ve vyšším patře hotelu pobýval během své služební cesty.
Fedotov byl spojován s ministrem dopravy Romanem Starovoitem, jenž zemřel v červenci pár hodin poté, co ho prezident Vladimir Putin odvolal. Ačkoli vyšetřovatelé jeho smrt způsobenou střelnou ránou do hlavy uzavřeli jako sebevraždu, objevila se tvrzení, že Starovoit byl před skonem mučen.
V srpnu zemřeli Dmitrij Osipov, předseda představenstva společnosti Uralkali, jednoho z největších ruských producentů uhličitanu draselného, a Michail Kenin, zakladatel a majoritní akcionář přední developerské společnosti Samolet. Příčiny úmrtí policie nezveřejnila.
V červenci zase po pádu z okna zahynul viceprezident Transněftu Andrej Badalov. V lednu byl pro změnu v budově ruského ministerstva obrany v Moskvě nalezen mrtvý důstojník kontrarozvědky FSB Vladimir Feščenko.
