„Město v podstatě přestavěli za tři dny. Sakra, kéž by jezdil častěji, možná bychom se do roka dočkali úplně nového města,“ uvedl jeden z obyvatel Novosibirska před Putinovou návštěvou. Město kvůli jeho příjezdu narychlo opravovalo silnice i chodníky a zvelebovalo zeleň.
Šéf Kremlu v první polovině roku Moskvu téměř neopouštěl, nyní ale jeho program praská ve švech. Během posledních tří týdnů navštívil Kazaň, Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk a Ulan-Ude.
V Irkutsku se Putin zastavil v leteckém závodě, kde si prohlédl výrobu dopravního letounu MC-21. Prošel montážní halu, nahlédl do rozestavěného stroje a usedl také do kokpitu. V Krasnojarsku se představil v méně formální roli, když si s místními školáky zahrál fotbal. V Novosibirsku se setkal s univerzitními studenty a mladými vědci.
Cesty mají zřejmě posílit jeho popularitu před nadcházejícími volbami. Putinovi se v průzkumech příliš nedaří. Podle společnosti FOM, považované za blízkou Kremlu, prezidentovi v červenci důvěřovalo 66 procent Rusů, což je nejnižší hodnota od vpádu na Ukrajinu v únoru 2022.
Centrum VCIOM na konci června naměřilo Putinovi 66,9 procenta, zatímco o týden dříve to bylo 70,4. Nezávislé středisko Levada zase v červnu zaznamenalo 74 procent, oproti 79 procentům v květnu. Kritici přitom upozorňují, že skutečná podpora může být ještě nižší.
Podle bývalého ropného magnáta a současného kritika Kremlu Michaila Chodorkovského ale Putinovi nejde jen o samotná čísla. Prezident potřebuje vysokou podporu také proto, aby si udržel pozici vůči bezpečnostním složkám. Pokud jeho popularita klesne, bude se muset více opírat o FSB při potlačování nesouhlasu. Tím by ale zároveň posílil službu, která mu podle Chodorkovského není bezvýhradně loajální.
„Pokud jeho rating klesne, musí se při potlačování odporu více opírat o FSB. Jenže FSB nejsou Putinovi lidé. Považují ho za slabocha. A pokud se na ně bude muset příliš spoléhat, ochotně s ním začnou zacházet jako s loutkou. A Putin tomu dokonale rozumí,“ popsal deníku The Times.
Válka navíc stále citelněji dopadá na každodenní život Rusů. Ukrajinská dronová kampaň namířená zejména na ropné rafinerie vedla k nedostatku paliva, potížím se zásobováním i výpadkům proudu a internetu.
Když Putin v červenci zavítal do Irkutsku a Krasnojarsku, ceny benzinu tam před jeho příjezdem náhle klesly. Jakmile odjel, zase vzrostly.
„Putin si není jistý veřejnou podporou války“
Do předvolební kampaně v pondělí nečekaně zasáhl verdikt ruského Nejvyššího soudu. Ten vyřadil z voleb liberální opoziční stranu Jabloko, přestože volební komise jen několik dní předtím její kandidaturu schválila.
Představitelé Jabloka prezentovali nadcházející volby jako „referendum, které vládě ukáže, že miliony Rusů jsou proti válce“. Strana však měla jen velmi malou šanci získat parlamentní křesla v zemi, kde vláda přísně kontroluje volby a kde opozice není tolerována, uvádí agentura AFP. Většina Putinových odpůrců je ve vězení, v exilu nebo mrtvá.
První parlamentní volby od ruského vpádu do sousední země se budou v Rusku konat od 18. do 20. září.
„Rychlý obrat naznačuje, že si Putin není jistý mírou veřejné podpory válce,“ míní ruský opoziční novinář Michail Fišman. Podle něj je právě případ Jabloka ukázkou rozporu, který uvnitř ruského systému sílí.
„Systém trpí vážným vnitřním rozkolem, jakousi schizofrenií: na jedné straně je Putin přesvědčený, že je všechno v pořádku a že všichni podporují jeho i jeho válku, na druhé straně si tím jistý není,“ míní.
Rozpor se odráží také v náladách veřejnosti. V červnovém průzkumu Levada Center 67 procent Rusů uvedlo, že podporuje působení ruských sil na Ukrajině. Zároveň 64 procent chce přejít k mírovým jednáním, zatímco 29 procent podporuje pokračování bojů. Téměř pětina dotázaných pak uvedla, že dění kolem Ukrajiny vůbec nesleduje.
