Šok pro Moskvu. Biden povolil Ukrajině raketové útoky v hloubi ruského území

Prezident USA každopádně vyslyšel dlouhé volání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který argumentoval tím, že se jeho země nemůže invazi úspěšně bránit, když není s to tvrdě zasahovat v ruském zázemí.

8 fotografií

Zelenskyj neuvedl, zda ho Biden kontaktoval, ale oznámil, že Ukrajina střely na Rusko zřejmě odpálí. „Dnes (v neděli) mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.

A to, že Ukrajina plánuje provést první útoky na velké vzdálenosti už v nadcházejících dnech, uvedly nejmenované zdroje citované agenturou Reuters a listem The New York Times, aniž by sdělily podrobnosti kvůli obavám o bezpečnost operací. Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že USA ani tak nesplnily všechna ukrajinská přání k využívání příslušných raket.

Změna amerického postoje následuje po ruském nasazení severokorejských pozemních jednotek na pomoc ruské armádě, což vyvolalo znepokojení ve Washingtonu i v Kyjevě.

Bílý dům informaci oficiálně nekomentoval. Spekuluje se mimo jiné o tom, že se tím má zlepšit ukrajinská vyjednávací pozice v případě vynucených mírových rozhovorů v době, kdy se vlády v USA ujme administrativa nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

První hloubkové údery provedou podle zdrojů pravděpodobně rakety ATACMS, které mají dolet až 300 kilometrů. Podle webu The New York Times Ukrajinci tyto zbraně nasadí nejspíš právě proti ruským a severokorejským vojákům v ruské Kurské oblasti, aby tím ulevili svým pozemním silám, které tam překvapivě před pár měsíci pronikly. Nyní se brání ofenzivě asi 50 tisíc Rusů a Severokorejců.

Není jasné, zda Trump Bidenovo rozhodnutí po svém nástupu do funkce zase změní. Trump dlouhodobě kritizuje rozsah americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a slíbil, že válku rychle ukončí, aniž by však vysvětlil jak.

Na to, aby se umožnilo Ukrajině ostřelovat vzdálenější cíle v Rusku, naléhala i řada republikánských kongresmanů. Biden už jednou původní omezení zmírňoval, a to když pomáhal Ukrajincům ubránit před ruským útokem jejich druhé největší město Charkov. Uplatnily se přitom salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Rakety ATACMS naopak k tomu použít nedovolil.

Začátek třetí světové války, zní z Ruska

Povolení úderů americkými střelami do hloubi Ruska je bezprecedentní, může vést k začátku třetí světové války, myslí si ruský senátor Vladimir Džabarov ze strany Jednotné Rusko. Moskva dlouhodobě varuje, že by to považovala za výraznou eskalaci konfliktu.

Na zprávy nedlouho poté reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve.

Šéf Kremlu podle ruského portálu uvedl, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.

„Prezident Biden na vstup severokorejských vojáků do války a na (nedělní) masivní nálet ruských raket zareagoval jazykem, kterému Putin rozumí – zrušením omezení pro Ukrajinu v používání západních raket,“ uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Síla odrazuje, slabost provokuje,“ napsal na síti X.

Ukrajina se v neděli stala terčem dalšího rozsáhlého ruského vzdušného útoku. Hlásila výbuchy na řadě míst země. Útok mířil především na energetickou infrastrukturu. Rozsah škod je těžké odhadnout, protože úřady prozrazují jen málo informaci o výsledku útoků a stavu energetické sítě.

Energetici už během neděle přistoupili k nouzovým odstávkám v dodávkách energií v některých regionech. Ruský útok připravil podle úřadů o život asi deset lidí a dvě desítky utrpěly zranění.

Příchod zimního období vzbuzují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022, kdy Moskva zahájila invazi na území svého souseda.