Souvislost je tu v tom, že lidé v obou odvětvích žijí v uzavřených komunitách. Obsluhy deseti atomových elektráren a jaderní výzkumníci sídlí v uzavřených městech či sídlištích, kam cizí lidé smějí jen na propustky. Už začátkem dubna vyjádřilo vedení státní společnosti Rosatom, jež atomový výzkum zastřešuje, obavy o zdraví personálu a přemístilo klíčové lidi do izolace v sanatoriích, zdvojil se i management firmy.
Koronavirus paralyzoval Moskvu. Sanitky s pacienty stály před nemocnicemi ve frontách, na příjem čekaly i 12 hodin |
„Počet nakažených roste prakticky každý den. V pondělí večer to bylo 86 lidí, z toho 19 v nemocnici,“ říká šéf Rosatomu Alexej Lichačov. Obavy má z dalšího prudkého šíření koronaviru vzhledem k tomu, že si infekce našla cestu do regionů. „To vytváří přímé ohrožení pro naše jaderná města. Zvlášť nás znepokojuje situace v Sarově, Elektrostalu a Děsnogorsku,“ varuje ředitel. Platí to zejména v případě stotisícového Sarova, kde sídlí instituce s nevinným názvem Všeruský vědecký institut experimentální fyziky. Ve skutečnosti má přes 20 tisíc zaměstnanců a od druhé světové války se zabývá výrobou a vývojem jaderných bomb.
V Sarově pak Rosatom obzvlášť znepokojuje ohnisko nákazy v místním Svatouspenském mužském klášteře. S nemocí covid-19 se potýkají mnohé pravoslavné kláštery a chrámy řízené moskevským patriarchátem nejen v Rusku, ale i na Ukrajině. Kněží totiž hromadně nerespektovali výzvu patriarchy Kirilla, aby o velikonočních svátcích nechali chrámy zavřené a bohoslužbu zprostředkovali například po internetu.
Zavřené chrámy zůstávají jen v Moskvě a Petrohradě, a to hlavně kvůli nařízením regionálních úřadů, ty v metropoli navíc ještě nyní prodloužily režim propustek až do 11. května. Jinde je ale režim volnější a kněží slouží i mše. Hlava moskevské pravoslavné církve to tvrdě kritizovala a pohrozila neposlušným popům církevními soudy, ti si z toho ale obvykle moc nedělají.
„Pod tlakem našich bezbožných vládců a spolu se služebníky antikrista zavírá naše duchovní vedení chrámy a vymlouvá se přitom na pseudopandemii,“ rebeloval například jekatěrinburský kněz Sergej a navrhl poslat všechny, kteří stojí za uzavíráním svatostánků, do vyhnanství v močálovitém sibiřském Birobidžanu, centru Židovské autonomní oblasti.
Kreml vylepšuje image
Žádný kabaret ale rozhodně není karanténa pro Kreml, jemuž dle průzkumů srážejí omezující opatření preference. Prezidentu Vladimiru Putinovi tak spadl podle průzkumů centra VCIOM rating důvěry mezi populací na 28,3 procenta, nejnižší hodnotu ve čtrnáctileté historii průzkumů tohoto druhu.
Ruský prezident se rozhodl trochu spravit veřejnou image a ohlásil například na 9. května místo zrušených oslav vítězství alespoň leteckou přehlídku a slavnostní kanonádu. „S respektováním požadavků bezpečnosti a režimu izolace si připomeneme naše posvátné datum – Den vítězství,“ řekl ruský lídr podle agentury TASS. „Uděláme to všichni společně, udělá to celá země,“ ujistil občany.
A pozornost Kremlu se obrací také ke starostovi Moskvy Sergeji Sobjaninovi, který kvůli specifické situaci v Moskvě dohnal četností výskytu v médiích podle agentury Medialogy premiéra Michaila Mišustina. Mediální poradci Putina se teď snaží opět vrátit věci do starých kolejí. Ve státních a Kremlu spřízněných médiích se tak s četností objevují zprávy třeba o problémech s propustkami a tlačenicích v moskevském metru, prokremelský kanál Nezygar v síti Telegram pak obvinil Sobjanina, že „pracuje pro Západ“.
