Nad Gabyševem sklapla past po půlroce putování pěšky ze sibiřského Jakutsku. Zásahové komando si pro něj přišlo 19. září do tábora u Bajkalského jezera. Policisté ho převezli do Jakutsku a umístili do psychiatrické léčebny, Gabyšev však krátce poté odvolal dobrovolný souhlas s vyšetřením, k němuž ho prý donutili příslušníci Federální bezpečnostní služby (FSB). Podle aktivisty Alexeje Prjanišnikova mu pohrozili, že pokud by psychiatrickou expertizu odmítl, skončí ve vazbě.
Na Sibiři zatkli šamana, který chtěl vyhnat Putina z Kremlu. Do Moskvy putoval od jara |
Takto se sice vězení vyhnul, pobývá však pod dozorem v domě své sestry a je obviněn z „nabádání k násilí vůči prezidentovi Ruské federace“. Jeho pokus ale mezitím získal velkou popularitu, lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) ho prohlásila za vězně svědomí, zastal se ho i zástupce vrchního šamana Ruské federace Artur Cybikov: „Politický podtext tu nevidím, myslím, že jsou bezpečnostní složky až příliš úzkostlivé,“ řekl. V Jakutsku vzniká petice na podporu Gabyševa a místní šamani vyjádřili odhodlání vyslat na Putina tolik zaříkávačů, kolik bude potřeba. Do Moskvy se tak už začal chystat šaman a bývalý dopravní policista Alexandr Barčachov. Rozhodně to však nebude mít jednoduché.
Úřady si totiž došláply i na Gabyševův doprovod, který v pochodu pokračoval. Čtyři jeho členy už nakrátko zadržela policie kvůli podezření z rvačky, následně pokutovala několik lidí kvůli „překročení krajnice“. V úterý večer pak přijeli do tábora u Bajkalu lidé v civilním oblečení, pravděpodobně z FSB. Členům doprovodu pohrozili, že pokud půjdou dál, vezme tábor útokem zásahová jednotka a bude s nimi zacházeno jako s teroristy. Výprava se pak rozhodla pochod ukončit.
Impulz pro regiony
„Šaman je jiskra, která může zažehnout protesty i ve městech, kde je jejich potenciál poměrně vysoký,“ píše na sociální síti uživatel Dmitrij Kolezev. Gabyševovu skupinu by totiž čekalo putování přes Irkutsk, Krasnojarsk, Novosibirsk, Omsk, Jekatěrinburg a další města typické ruské „glubinky“, kde jsou životní podmínky daleko horší než v Moskvě či Petrohradu a kde protirežimní aktivisté mají o poznání těžší pozici.
V Izraeli opět přibývá přistěhovalců z Ruska. Vyhání je obavy z režimu Vladimira Putina |
V jiném regionu, západoruském Pskově, tak už od ledna čelí obvinění z obchodování s drogami mladá dvojice aktivistů Arťom a Lilja Miljuškinovi. Jediným důkazem je podle jejich obhájců svědectví zadrženého narkomana, přesto je Arťom Miljuškin od ledna ve vazbě, ženu soud propustil do domácího vězení.
Tento případ je podle dostupných informací příkladem toho, co AI definuje jako systematickou kriminalizaci disentu. Pomoci může tlak veřejnosti, toho se však dostává hlavně sledovaným kauzám.
K nim patří takzvaný moskevský případ 16 lidí souzených kvůli účasti na nedávných demonstracích proti vylučování kandidátů z komunálních voleb. Na podporu zadržených vystoupili například učitelé, pravoslavní kněží (vedení církve však iniciativu nepodpořilo) či historici. Argumentují tím, že nikoho nelze posílat do vězení za projev jiného názoru, jak se už dělo v minulosti. Podařilo se dosáhnout alespoň toho, že v jednom z nejkřiklavějších případů byl Pavel Ustinov, odsouzený na 3,5 roku za údajné napadení policisty, propuštěn na svobodu.
