V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.
Americká a alianční odpověď na ruské požadavky bezpečnostních záruk nabízela jednání o konkrétních způsobech zvýšení vzájemné důvěry, klíčovou možnost ruského veta případného ukrajinského vstupu do NATO ale Západ odmítl.
„Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru,“ varuje ohledně odmítnutí ruských návrhů dnešní ruská reakce v podobě desetistránkového dokumentu.
Dokument, předaný americkému velvyslanci Johnu Sullivanovi, vyjadřuje podle ruských médií politování, že Washington neodpověděl „konstruktivně“ na ruský návrh dohody o bezpečnostních zárukách, tedy nezřekl se dalšího rozšiřování NATO, ani se nezaručil, že Ukrajina a Gruzie nebudou přijaty do aliance, ani se nezavázal vytvářet základny v bývalých sovětských republikách a nepřistoupil na návrat vojenských potenciálů a infrastruktury NATO do stavu roku 1997, kdy Rusko a NATO podepsaly základní úmluvu o spolupráci.
Moskva ve zprávě zopakovala své dřívější tvrzení, že politika otevřených dveří NATO, kterou USA podporují, odporuje základním závazkům přijatým v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to především závazku neposilovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti druhých stran.
Pro snížení napětí kolem Ukrajiny je podle Moskvy zapotřebí zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu nebo stažení „veškerých západních poradců a instruktorů“ z této východoevropské země. Členské státy NATO také mají podle ruského přání odmítnout účast na jakýchkoli společných armádních cvičeních s ukrajinskými ozbrojenými silami. Moskva v dokumentu rovněž uvedla, že trvá na stažení všech amerických ozbrojených sil a zbraňových komplexů ze střední a východní Evropy, jihovýchodní Evropy a pobaltských zemí.
Pentagon: Rusko navyšuje zásoby krve a přemisťuje vojska blíž k ukrajinské hranici |
Za nepřijatelný naopak ruské ministerstvo zahraničí označilo požadavek USA, aby ruská armáda stáhla vojáky od ukrajinských hranic. Skutečnost, že Rusko rozmisťuje vojáky na svém vlastním území prý totiž nemůže škodit americkým zájmům. Ministerstvo zdůraznilo, že na ukrajinském území nyní ruské síly nejsou. Kyjev však tvrdí, že Rusko podporuje povstalce na východní Ukrajině jak dodávkami zbraní, tak zapojením vojáků. Moskva nyní také odsoudila americké „vyhrožování“ zpřísněním sankcí.
Skutečnost, že Ukrajina ztratila kontrolu nad svou územní celistvostí Moskva v dokumentu označila za následek „vnitroukrajinských procesů“. Anexi Krymu dokument vysvětluje tím, že po událostech v Kyjevě v roce 2014, kdy byl sesazen proruský prezident Viktor Janukovyč, přišli etničtí Rusové na Ukrajině o část práv, což vedlo k tomu, že obyvatelé poloostrova s početnou ruskou menšinou si v referendu zvolili připojení k Rusku. Spojené státy stejně jako další západní země již dříve označily toto hlasování o připojení Krymu k Rusku za nezákonné. Moskva také ve své odpovědi odmítla obvinění, že Rusko rozpoutalo v roce 2014 konflikt v oblasti Donbasu na východní Ukrajině mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami.
Ruská strana rovněž ve čtvrtek zveřejněné odpovědi zkritizovala, že USA nereagovaly na její návrh, který se týká upuštění od rozmisťování jaderných zbraní jednotlivými státy za jejich vlastními hranicemi.
