Podle OSN se nyní připravuje závěrečné prohlášení ze schůzky, povstalci se nicméně již nechali slyšet, že nemají v plánu toto komuniké podepsat.
Mechanismus monitorování příměří by měl všem třem zemím umožnit, aby okamžitě reagovaly na zprávy o porušení klidu zbraní a využily „svého vlivu“, aby útoky zastavily. Podle Anadolu má být tato dohoda součástí plánované společné deklarace, která by měla vzejít z rozhovorů v Astaně. Na konečném prohlášení z kazašské schůzky se nicméně stále pracuje.
Jednání o míru v Sýrii začalo, nepřátelské strany se zatím nepotkaly tváří v tvář |
Podle zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Mistury, který se jednání v Kazachstánu účastní, by závěrečné prohlášení mělo potvrdit nynější příměří mezi znepřátelenými stranami, které v Sýrii platí od 30. prosince. To se ovšem nevztahuje na teroristické skupiny, jako je Islámský stát či Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra napojená na Al-Káidu).
Rozhovory v Astaně doprovázejí již od pondělí rozpory mezi zástupci povstalců a představiteli vlády prezidenta Bašára Asada, kteří spolu nejednají přímo. Za opozici jsou v Astaně zástupci skupin bojujících proti režimu, které vede Muhammad Allúš. V čele syrské vládní delegace, v níž jsou i zástupci armády, je vyslanec při OSN Bašár Džaafarí. Ten hned po pondělních úvodních proslovech odsoudil řeč povstalců, která podle něj byla provokativní a nestoudná. Povstaleckou delegaci zároveň označil za zástupce teroristických ozbrojených skupin.
Není místo pro Západ
S tvrdými vyjádřeními následně přišel i vůdce rebelů Allúš. Režim prezidenta Asada popsal jako teroristický stát a uvedl, že příměří v oblasti se může stát realitou pouze v případě, že obě strany povedou i politická jednání.
V úterý mluvčí povstalecké delegace Jahjá Aridí řekl novinářům, že rebelové nemají v plánu podepsat závěrečné komuniké z astanských rozhovorů.
Asadův režim sice většinu skupin zastoupených v Astaně považuje za „teroristy placené ze zahraničí“, tvrdí ale, že je s nimi ochoten uzavřít dohodu, složí-li zbraně a budou jednat o smíření.
  |
Problémy provázely rozhovory už od počátku – ještě v sobotu se Íránci dohadovali s Ruskem, zda pozvat zástupce Spojených států. Zatímco Rusové byli pro, Teherán účast „velkého satana“ odmítal. Výsledkem byl kompromis: místo vysokých politických představitelů byl pozván pouze americký velvyslanec v Kazachstánu. Na stejné úrovni se rozhovorů účastnili i Britové a Francouzi, mírový proces tak probíhal de facto bez účasti Západu.
Podle ruské státní televize je ale „jednoznačným úspěchem astanské schůzky“ už to, že na ni přijeli „lidé z frontové linie a ne představitelé politické emigrace, kteří žijí na Západě v pětihvězdičkových hotelích“. To se podle ruských komentátorů stalo od roku 2012 poprvé, i když obdobných schůzek s exilovými opozičníky západní mocnosti zorganizovaly už osm. Rusko se ale nyní pasovalo do role hybatele mírového procesu v oblasti a jediné možné síly, která je schopna garantovat v Sýrii trvalejší mír.
