Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Příměří nám nebude vyhovovat. Potřebujeme spolehlivé, právně závazné dohody, které se zaměří na odstranění hlavních příčin konfliktu,“ řekl Lavrov podle portálu The Moscow Times, podle agentury Reuters pak mluvil i o „slabém příměří“, které „nikam nepovede“.
Šéf ruské diplomacie také ve státní televizi poznamenal, že je třeba pracovat na dlouhodobém urovnání krizí v Evropě, včetně té ukrajinské. Západní země a Ukrajina podle něj nyní aktivně jednají o možnosti příměří – ale prý jen proto, aby Kyjev znovu načerpal ztracenou sílu a „podle pokynů svých pánů se znovu pokusil způsobit Rusku strategickou porážku“.
Podobného vývoje se přitom dlouhodobě obávají Ukrajinci, část Západu i experti, kteří upozorňují, že by dočasné příměří jen posloužilo Kremlu k tomu, aby se za pár let pokusil získat to, co se mu dosud nepovedlo.
Lavrov pak dále míní, že návrat amerického exprezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu nemusí znamenat obrat v diplomatických vztazích mezi Ruskem a USA. „Nikdy jsme neučinili prohlášení, že s příchodem Trumpovy administrativy nutně začne proces jednání o globální bezpečnosti, o Ukrajině,“ řekl. Moskva si podle něj nedělá iluze o snadném řešení války.
Urovnání je prý možné pouze prostřednictvím dohod, které zajistí „spolehlivou bezpečnost a stabilitu v Evropě s ohledem na zájmy Ruska a dalších zemí“. Dohody pak mají být napsané tak, aby „bylo nemožné je porušit“. Ruský diktátor Vladimir Putin na své nedávné tiskové konference pronesl, že Moskva je připravena usednout k jednacímu stolu s Kyjevem a že nemá žádné předběžné podmínky.
V létě však nastínil, že by v rámci jednání o příměří požadoval stažení ukrajinských vojsk z Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO, potvrzení bezjaderného statusu a uznání Krymu a čtyř regionů za součást Ruska. Kromě toho Putin požadoval zrušení sankcí vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tyto podmínky označil za ultimátum a odmítl o nich jednat.
Na konci listopadu ovšem naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Podle agentury Reuters pak v sobotu řekl, že je ukrajinské členství v Severoatlantické alianci „dosažitelné“, Kyjev však musí dál přesvědčovat své partnery, aby se to skutečně podařilo.
Podle Ruska byla naopak možnost, že Ukrajina vstoupí do NATO, jedním z důvodů konfliktu. Ten začal v únoru 2022, kdy ruská armáda na Putinův rozkaz zahájila „speciální vojenskou operaci“. Ruská agrese už si vyžádala statisíce mrtvých a nespočet zraněných. Miliony Ukrajinců také vyhnala z jejich domovů.