„Naši nepřátelé se rozhodli, že mnohonárodní aspekt Ruska je naše zranitelné místo, a dělají vše pro to, aby nás rozeštvali,“ říkal loni ruský diktátor Vladimir Putin a tak jako tolikrát předtím zdůrazňoval, že různorodost činí ruskou společnost silnější. Na trhu práce však slova současného „cara“ zřejmě takovou váhu nemají.
Radnice v Dzeržinsku východně od Moskvy v poslední době vypsala nejméně čtyři tendry, v nichž poptávala úklidovou službu. Potenciální zájemci by měli „být slovanského vzhledu“, psalo se v nich. Poslední takový inzerát radní vydali minulý měsíc. Přesto, že oficiálně ruské zákony diskriminaci na základě etnika či národnosti zapovídají.
Loni v květnu moskevský soud zakázal další zveřejňování několika pracovních nabídek na internetu, protože požadovaly slovanské vzezření budoucích zaměstnanců. Konkrétně tehdy hledali „slovanské modelky a modely“ od 17 do 55 let na focení v rezidenčním komplexu v Petrohradu.
Soud to označil za „nezákonné a trestné“. Ještě předtím podobný verdikt vynesl i jiný soud v ruské metropoli v případu nabídek práce, v nichž vedení dotyčné firmy vysloveně hledalo „jen Slovany“. Podobné dovětky dávají do svých inzerátů i ruští vlastníci nemovitostí, když hledají nájemníky, podotýká Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
Jak ovšem zjistil investigativní portál Systema náležející k této stanici, v soukromém sektoru podobné upřednostňování „pravých Rusů“ před ostatními ruskými etniky ani zdaleka nekončí. Stejný slovník volí i tamní úřady. Příkladem je třeba radnice z Nižněnovgorodské oblasti.
„Prosvětleme region zčernalý migranty“
Moskevská pobočka Federálního centra pro hygienu a epidemiologii loni na podzim také vypsala výběrové řízení na zajištění úklidu. Kdo by se měl přihlásit? Lidé se „slovanským vzhledem“, zdůraznila pobočka s tím, že dotyční musejí umět rusky. Výhradně slovanští Rusové jsou v tendrech vyžadováni pro úklid, bezpečnostní služby nebo instalaci zařízení. Smlouvy s bezpečnostními službami, které hlídají nákupní centra v Moskvě, Soči, Novosibirsku či Krasnodaru, zase obsahovaly specifické pokyny pro kontroly vjíždějících aut.
Ostraha podle nich měla provádět „důkladné kontroly“, pokud má vůz poznávací značku některé ze severokavkazských republik anebo má řidič na sobě oblečení tradičně spojované s islámem, přičemž v tomto ohledu se prý měli zaměstnanci paradoxně zaměřit hlavně na Slovany v takovém oděvu. Podobný slovník se objevil i letos v lednu v zadávací dokumentaci výběrového řízení moskevského obchodního centra Metropolis.
Do „neslovanských“ etnik patří Čečenci, Burjati, západomongolští Kalmykové nebo Tataři. Kromě nich však podobné inzeráty míří i proti zhruba deseti milionům imigrantů ze zemí Střední Asie. Především od teroristického útoku na koncertní síň Crocus City Hall, který loni 22. března spáchali teroristé údajně z Tádžikistánu, se totiž přistěhovalci z těchto zemí čím dál víc potýkají s xenofobií, nenávistí a násilím. Minulý týden na to upozornila organizace Human Rights Watch.
„Vídáme víc a víc útoků na lidi neslovanského vzezření. A na státní úrovni se namísto boje proti xenofobii dopouštějí rasistických výroků. Samy úřady svými vyjádřeními ze strany svých představitelů a členů bezpečnostních složek tuto nenávist vzbuzují,“ říká Stefania Kulajejová z Antidiskriminačního centra Memorial.
Uvádí také, že zákazů zaměstnávání migrantů přibývá a diskriminace na základě národnosti zůstává běžnou praxí zaměstnavatelů. „Tyto požadavky jsou v rozporu se zákonem a teoreticky je lze napadnout u soudu – pokud existuje člověk, který nebyl přijat jen kvůli své národnosti,“ pokračuje s tím, že se ruský rasismus projevuje i v každodenním životě.
Například podplukovník ruského ministerstva vnitra na loňském brífinku řekl, že klíčovým úkolem policie je „prosvětlit“ Moskevskou oblast, „aby nebyla takříkajíc zčernalá cizími občany“. Co se týká úřadů, inzeráty hledající Slovany nebo odrazující zájemce „kavkazské etnicity“ už se objevily i před několika lety, připomíná RFE/RL. V době ruské války proti Ukrajině „a růstu nacionalismu však není překvapivé, že se etnické profilování stalo normou“, dodává Kulajevová.
