Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvJednačtyřicetiletý otec tří dětí a opoziční politik léta vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv, připomíná Reuters.
Kara-Murza, který rovněž kritizoval ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, je ve vazbě od loňského dubna na základě obvinění ze „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě během projevu před americkými zákonodárci. Rusko to – co označuje za „šíření lží“ o svých ozbrojených silách – považuje za trestný čin od loňska, kdy zaútočilo na Ukrajinu.
Kromě toho ruské úřady obvinily Kara-Murzu také ze spolupráce s takzvaně „nežádoucími“ organizacemi. Obvinění z vlastizrady mu prokurátoři podle webu The Moscow Times sdělili v říjnu – tedy v době, kdy už byl ve vazbě – kvůli protiválečným výrokům proneseným na veřejných akcích v zahraničí. Prokuratura pro něj žádala 25 let vězení. Soud ho podle agentury Interfax shledal vinným ve všech obviněních.
Kara-Murza po dnešním vynesení rozsudku prohlásil, že „Rusko bude svobodné“.
Minulý týden ve své závěrečné řeči přirovnal svůj případ k stalinským vykonstruovaným procesům a odmítl požádat soud o zproštění viny s tím, že si stojí za vším, co řekl, podotkl Reuters.
„Zločinci mají litovat toho, co udělali. Já jsem naopak ve vězení za své politické názory. Vím také, že přijde den, kdy se temnota nad naší zemí rozptýlí,“ prohlásil opozičník, který odmítá, že by se něčím provinil.
Další ruský opoziční politik, již uvězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj, podle serveru Meduza označil rozsudek nad kolegou za „nezákonný, nestoudný a prostě naprosto fašistický“. Dlouhý trest vězení je „pomsta za to, že (Kara-Murza) nezemřel, ale přežil dva pokusy o otravu, které spáchali - a to je už prokázáno - spolupracovníci (ruské tajné služby) FSB“, uvedl Navalnyj, který sám v roce 2020 přežil pokus o otravu bojovou látkou novičok.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Dlouholetý Putinův odpůrce tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát. Trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017, přičemž během věznění se jeho zdravotní stav zhoršil, píše The Moscow Times.
V loňském roce dostal Kara-Murza mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
„Vladimir Kara-Murza je další politická oběť ruského režimu. Otec tří dětí a opoziční politik léta hájil lidská práva a základní svobody. Ruský soud ho poslal na 25 let do vězení. Odsuzuji tento trest a vážím si odvahy Kara-Murzy ztratit pro pravdu svou vlastní svobodu,“ napsal na twitteru český prezident Petr Pavel.
V jedné z prvních zahraničních reakcí český ministr zahraničí Jan Lipavský na twitteru proces s Kara-Murzou označil za „další z odpudivých politických procesů v Rusku“. „Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti Ukrajině a o neutěšených poměrech v Rusku,“ uvedl Lipavský.
Britské ministerstvo zahraničí si podle Reuters předvolalo ruského velvyslance, aby odsoudilo „politicky motivovaný“ verdikt nad kritikem Kremlu, který má kromě ruského také britské občanství. „Nadále naléháme na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, včetně nároku Vladimira Kara-Murzy na řádnou zdravotní péči,“ uvedl šéf britské diplomacie James Cleverly. Rozsudek odsoudil také Berlín. Kreml verdikt odmítl komentovat, píše Reuters.
Rozsudek odsoudil také Berlín, Paříž, Washington a Evropská unie. Kreml verdikt odmítl komentovat. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila zahraniční reakce na rozsudek za „vměšování do vnitřních věcí“ Ruska a pohrozila vyhošťováním západním diplomatům, zapleteným do „rozvracení Ruska“. Vynesení rozsudku nad Kara-Murzou si vyslechlo 40 diplomatů z 24 zemí, včetně Česka; TASS ve svém výčtu nezmínil ani Slovensko, ani Maďarsko.
Agentura AP označila proces s tímto opozičním představitelem za dosud poslední v řadě kroků, které ruské úřady udělaly při svém potlačování opozice. Rusko je svědkem rozsáhlého potlačování disentu, ale přísnost trestu pro Kara-Murzu představuje nový rekord, píše The Moscow Times, podle něhož se Kreml snaží umlčet jakoukoli kritiku invaze na Ukrajinu.
