„Sám Putin je zastáncem konání voleb,“ cituje Meduza svůj zdroj blízký prezidentské kanceláři. Pro ruského diktátora prý má institut voleb velkou hodnotu. „Za prvé, na Ukrajině se volby nekonají, u nás ano. To je významný politický moment,“ říká nejmenovaný Rus.
Má pravdu, ovšem na Ukrajině se volby nekonají právě kvůli válce, kterou Putin před více než čtyřmi lety vyvolal. A zatímco v napadené zemi bývaly volby i podle pozorovatelů svobodné a demokratické, v ruských podmínkách se o svobodě či demokracii v souvislosti s volbami nedá mluvit už léta.
„Za druhé, zrušit volby by znamenalo přiznat, že plány selhaly a my jsme v mimořádné situaci. Zatím však ze všech sil dáváme najevo, že je vše v pořádku,“ pokračuje zdroj s odkazem na čím dál horší ekonomickou i bezpečnostní situaci v Rusku. Propad urychlují ukrajinské útoky z poslední doby, především na ruské rafinerie, kvůli čemuž se prakticky všechny regiony v Rusku potýkají s nedostatkem pohonných hmot a růstem cen.
Kreml se navenek snaží nedávat nic najevo, v zákulisí však prý bezpečnostní složky Putina přesvědčují, aby volby do Státní dumy právě z těchto důvodů odložil. Údajně o to velmi stojí především velitelé tajné služby FSB a šéf Národní gardy, Putinův přítel a bývalý osobní strážce Viktor Zolotov. Zatím se vše odehrává jen na úrovni diskusí a žádný konkrétní návrh není na stole. Tyto diskuse se však prý vedou už od jara.
Mezi hlavní argumenty, které bezpečnostní složky předkládají, patří kromě obecné situace v zemi i klesající preference vládní strany Jednotné Rusko. Ty se pohybují kolem 35 procent, což by se v běžné demokracii považovalo za fenomenální úspěch. V Rusku ne. Tamní vládní partaj má za úkol získat alespoň 50 procent, což teď bude extrémně složité. Rusy kromě cen a chybějícího benzinu trápí třeba i škrty a propouštění ve státních podnicích či rozsáhlé blokování internetu.
Medveděv je proti, chce funkci
Jednou z cest, jak v Rusku legálně odložit volby, je vyhlásit výjimečný nebo válečný stav. V takové situaci by parlament až do zrušení tohoto stavu pokračoval ve stávajícím složení. Stačilo by přitom, aby vláda stanné právo nebo výjimečný stav vyhlásila jen v některých regionech.
Proti bezpečnostním složkám stojí třeba exprezident a místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv. Volby mu totiž otevírají možnost získat „jasnou a významnou funkci předsedy Státní dumy“, zmiňuje jeden ze zdrojů s tím, že Medveděv chce také stanout v čele kandidátky Jednotného Ruska, což se mu minule nepodařilo.
Termín letošních parlamentních voleb už je nicméně určený. Konat se mají 18. až 20. září, což je podle dalšího zdroje z Putinova okolí velkým úspěchem ruských úředníků. Odložit nebo zrušit volby, jejichž termín už je známý, je totiž výrazně složitější, dodává Meduza.
