Rusko možná bude jako sendvič mezi Čínou a EU. V Kremlu to vnímají, říká šéf Dnů NATO |
Číňané, kteří už teď velmi aktivně „osidlují“ Sibiř, budou mít značně zkrácenou a usnadněnou cestu na ruské trhy – lodě již na převážení zboží nestačí. Vzdálenost mezi oběma městy vzdušnou čarou je jen 526 metrů. Most ale bude vzhledem k charakteru terénu dlouhý více než kilometr. Vybudovat je zapotřebí i jedenáct kilometrů příjezdových komunikací a platební terminály.
„Nakonec tento most spojí dva břehy, na kterých stojí metropole Poamuří a čínské město Chej-che. To umožní dynamický rozvoj jak nám, tak provincii Chej-lung-ťiang,“ prohlásil na slavnostním zahájení stavby gubernátor Amurské oblasti Ruska Alexandr Kozlov. „Most bude symbolem přátelství, spolupráce i společného rozvoje,“ prohlásil.
Ruská strana, která si na svůj díl půjčila v čínské bance, investuje do stavby 13,6 miliardy rublů (asi 5,8 miliardy korun), čínská pouze 5,2 miliardy.
Syndrom hrozby
Vedle mostu v Amurské oblasti se staví ještě jeden „most ruskočínského přátelství“ přes řeku Amur, ovšem už deset let se ho nedaří dokončit. Obrovská železniční konstrukce měla spojit největší a nejlidnatější stát světa. Jenže zatím k tomuto geopolitickému počinu pár metrů chybí. Most nedosahuje k ruskému břehu a trčí směrem k ruské pohraniční obci Nižněleninskoje v Židovské autonomní oblasti. Důvod? Rusové svůj kratičký díl mostu nepostavili. Přitom dokončení mostu by významně zkrátilo pozemní cestu z Ruska do Číny – nyní musí obchodníci putovat více než 1000 kilometrů, s použitím mostu by to bylo 230.
Ruský lídr Vladimir Putin po zhoršení vztahů se Západem v roce 2014 deklaroval obrat Ruska na východ, v praxi se to ale nestalo. Moskva a Peking se například před dvěma lety dohodly, že zvýší obrat zboží ze 100 miliard na 200 miliard USD v roce 2020. Jenže v roce 2015 se tento ukazatel snížil o téměř třetinu na 68 miliard dolarů. Zaostává i stavba plynovodu Síla Sibiře. Dohody podepsané nejvyššími vůdci se jen ztuha realizují sedm tisíc kilometrů daleko od Moskvy. Důvody nejsou podle expertů jen ekonomické, nejde jen o ruskou pomalost či nedůslednost.
Viktor Larin z Ruské akademie věd uvedl, že zdržování staveb komunikací umožňujících Číňanům lepší přístup na ruské území je i výsledkem „syndromu čínské hrozby“. Jde o podvědomý strach ze země ekonomicky pětkrát silnější a desetkrát lidnatější než Rusko, které se navíc v celé Sibiři vylidňuje. Vedle toho Čína vynakládá na zbrojení dvakrát víc než Rusko. Pokud ale budou vybudovány pevné mosty, nebudou zbraně k dobytí Sibiře zapotřebí.
