„Čínou postavené továrny v Srbsku znečišťují životní prostředí a místní proti tomu masivně protestují. Asijští investoři nemuseli před stavbou, v rozporu s platnou srbskou legislativou, předložit studii dopadů na životní prostředí,“ upozornila analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková na zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu.
Pekingská vláda má snazší pozici v zemích, kde nefunguje nezávislá justice, opozice, média a občanská společnost. Jedním z výrazných příkladů je oblast západního Balkánu, kde řada místních politiků aktivně otevírá dveře čínskému vlivu a zároveň nerespektuje zákony vlastního státu, popsala situaci Karásková pro redakci iDNES.cz.
K prosazení svých zájmů Čína používá tzv. sharp power tedy manipulaci, zastrašování a korupci, prohlásil viceprezident bratislavského think tanku GLOBSEC Roland Freudenstein na zasedání zahraničního výboru.
Západní Balkán je pro Peking silným předmětem zájmu. Svůj vliv se tam snaží prosadit různými způsoby. Zatímco v Srbsku staví továrny, společnost Huawei vede rozhovory o budování „smart cities“ a v Bosně Číňané budují dálniční síť. Cílem je prosadit čínský zájem na periferii EU, odkud by se mohl její vliv šířit do členských států.
Zároveň s tím probíhají jednání o vstupu států bývalé Jugoslávie do Unie. Významnou roli by v nich mohli sehrát země střední Evropy včetně České republiky, protože mají podobnou historickou zkušenost, připomněl Freudenstein.
Zpráva o vlivu Číny ve střední a východní Evropě doporučuje, aby Unie sehrávala aktivní roli v ekonomickém rozvoji západního Balkánu. Čína působí dojmem všemocného kolosu, ale i malé státy vůči ní mohou prosazovat své zájmy. Zvlášť pokud jsem dostatečně vzdáleny od bezprostředních dopadů čínské ekonomiky a politické i vojenské moci.
Příkladem čínského použití sharp power na české politické scéně byly výhrůžky na adresu předsedy Senátu Miloše Vystrčila po jeho návštěvě Tchaj-wanu nebo kauza Home Credit, kdy se banka cíleně snažila zlepšovat obraz Číny v českém veřejném mínění.
Vazby Číny a EU narušila válka
V uplynulých letech Čína budovala s Evropskou unií obchodní vztahy a podporovala její politiku nezávislou na Spojených státech amerických. Vzájemné vztahy se však zhoršovaly v důsledku pandemie covidu-19 nebo genocidy etnické menšiny Ujgurů. Posledním bodem obratu byla válka na Ukrajině.
Během ní totiž Evropská unie posílila své vazby na USA, které jsou pro komunistickou vládu v Pekingu hlavním rivalem na geopolitické scéně.
„Pokud Unie podporuje americké cíle, tak Čína vnímá Evropskou unii a Spojené státy jako jeden blok. Podle toho pekingská vláda upravuje svojí strategii,“ připomněla Karásková na zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu.
Změna čínského pohledu na EU vedla k tomu, že se k sobě přiblížily čínské a ruské cíle v Evropě. Obě země spolu v této oblasti navázaly partnerské vztahy.
Čína například na začátku války zopakovala požadavek Moskvy, aby se hranice NATO vrátily před rok 1997, čímž výrazně podpořila ruskou vizi budoucího uspořádání Evropy. Tehdy ještě Česká republika a další státy střední Evropy nebyly členem Aliance, takže by to znamenalo výrazné ohrožení jejich bezpečnostních zájmů.
V Česku, Polsku a Maďarsku čínské komunikační kanály popisovaly Severoatlantickou alianci jako prodlouženou ruku Spojených států a obviňovaly ji z narušování mezinárodních vztahů. „V nějterých státech ji označovaly jako ‚Voldemorta‘, popkulturní fenomén a hlavní zápornou postavu z knih J. K. Rowlingové,“ uvádí zpráva, se kterou pracoval zahraniční výbor Evroského parlamentu.
Find more insights on China's messaging on the war in Ukraine in our recent paper: https://t.co/VAlpYIO3SU
Evropskou unii Peking skrze působení svých ambasád vykresluje jako oběť amerického imperialismu, kterého by se měla zbavit a obnovit své nezávislé postavení, přibližuje zpráva o čínském informování o Ukrajině ve střední a východní Evropě.
„Od začátku války vztahy pouze chladnou. Číňané dali jasně najevo, že proti Rusku nevystoupí. Naopak mluví o novém mezinárodním uspořádání, kde s Ruskem spolupracují,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová a dodala, že v době konfliktu to vnímá jako proruský postoj.
Obchod nebo lidská práva
Čína dosud ve svých obchodních vztazích s členskými státy EU těžila z toho, že ji historicky žádný z nich nevnímal jako přímou vojenskou hrozbu. V současnosti ovšem zesiluje agresivní rétorika komunistické vlády, a na unijní úrovni neexistuje shoda, jak se vůči ní vymezit.
Podle analytičky Karáskové se členské země z východní a střední Evropy staví k Číně kriticky, což se projevuje například tím, že jejich představitelé podnikají diplomatické cesty na Tchaj-wan.
Na druhou stranu západoevropské státy nechtějí přijít o další obchodní vazby, když už ztratily styky s Ruskem. Nejvýrazněji o udržení obchodních vztahů usiluje Francie a částečně i Německo, kde se ovšem situace změnila po odchodu Angely Merkelové, domnívá se Gregorová.
„Shoda nenastane až do chvíle, kdy Čína napadne Taiwan. Pokud totiž Francii a další státy nepřesvědčilo chování Číny vůči Rusku po začátku války, nebo chování vůči Litvě po otevření tchajwanské ambasády, pak si nejsem jistá, že něco jiného, než přímá vojenská akce, vyvolá jednotu napříč EU,“ vyjádřila se europoslankyně k vazbám západoevropských států na Čínu.
