„V posledních deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu,“ popsal Osečkin CNN v rozhovoru poskytnutém z Francie, kde v roce 2015 požádal o azyl a kde má neustálou policejní ochranu.
Nyní je nadějí pro stále více lidí, vysoce postavených Rusů, kteří zbíhají na Západ kvůli nespokojenosti s ruskou válkou na Ukrajině. Mezi takovými jsou i bývalí generálové a zaměstnanci tajných služeb.
Ruský prezident Vladimir Putin již mnohokrát prokázal, že je odhodlaný zneškodnit nepřátele Kremlu i za hranicemi Ruska. Na Osečkina byl v Rusku vydán zatykač v nepřítomnosti a je na seznamu hledaných lidí.
Francie mu nabídla útočiště, najít bezpečí je ale mnohem těžší. Jeho prací jakožto investigativního novináře a protikorupčního aktivisty je znát tajemství ruského státu, což do jisté míry pomáhá. Dvakrát, vypověděl Osečkin, se k němu dostal dříve tip, že se ho někdo chystá zavraždit, než samotný vrah.
„Každý den nás teď někdo žádá o pomoc“
V roce 2011 založil Gulagu.net, lidskoprávní organizaci bojující proti korupci a mučení v Rusku, která vedla sérii vyšetřování ruských institucí, jež vinila z různých zločinů. Práce Gulagu.net nicméně nabyla mezinárodního rozměru poté, co se ruské tanky loni v únoru převalily přes ukrajinskou hranici.
Jedno z vyšetřování, které se zabývalo údajným znásilňováním mužů držených v ruských věznicích, se stalo podnětem pro skupinu důstojníků Federální služby bezpečnosti (FSB), aby se stali whistleblowery. Gulagu.net poté zveřejnil sérii dopisů, údajně od zaměstnanců FSB, ve kterých vyjadřovali nesouhlas se směřováním Ruska a válkou na Ukrajině.
Putinova takzvaná speciální vojenská operace přiměla řadu ruských úředníků, aby svou zemi opustili. Jejich počty převyšuje už jen počet lidí, kteří prchali před zářijovou „částečnou mobilizací“.
„Každý den nás teď někdo žádá o pomoc,“ říká Osečkin. Dodává, že mnozí jsou řadoví vojáci, jsou mezi nimi ale i větší ryby, například bývalý ministr nebo armádní generál. CNN se podařilo potvrdit totožnost bývalého důstojníka FSB a žoldnéře z Vagnerovy skupiny, kteří se na Osečkina obrátili.
Součástí cesty z Ruska skrze Osečkinovu síť je dohoda o poskytnutí citlivých informací o vnitřním fungování Ruska. Některé z těchto informací končí v rukách evropských zpravodajců, s nimiž Osečkin pravidelně spolupracuje. Osečkin uznává, že o některé z předaných informací má lidskoprávní organizace jen malý zájem, západní rozvědky mají ovšem jiné priority.
Michel Yakovleff, bývalý francouzský generál a zástupce velitele v NATO na žádost CNN vyhodnotil některé z dokumentů, které Osečkin obdržel.
„Jde o střípky komplexnějších informací. I když jsou samy o sobě zajímavé jen omezeně, pomáhají utvořit větší obraz. A to je v zájmu zpravodajských služeb,“ řekl Yakovleff, podle kterého dokumenty nejsou jedinou měnou, kterou přeběhlíci disponují.
„Skutečné otázky jsou: Kde v hierarchii jste stál? Jak moc vám věřili? Kdo byli důvěrníci kolem vás? Jakou míru přístupu k informacím jste měl a k jakým? Nezajímá nás tenhle konkrétní dokument. Často jsou hodnotné ty věci, které víte, ale o kterých nevíte, že je víte,“ dodává Yakovleff.
Kreml chce Ovečkinovu organizaci infiltrovat
Jednou z přeběhlic je dvaatřicetiletá Marija Dmitrijevová, která uprchla s údajnými tajemstvími z řad FSB. CNN řekla, že pracovala u FSB měsíc jako lékařka a při přípravách na své zběhnutí tajně nahrávala rozhovory s pacienty, jejichž symptomy někdy odkrývaly státní tajemství.
Vypověděla například o operativci vojenské rozvědky GRU trpícím malárií, kterou dostal na nezveřejněné misi v Africe, nebo o vojácích hovořících o poměrech v armádě. Dmitrijevová žádá o azyl na jihu Francie.
V Rusku zanechala rodinu a přítele, který pracuje pro ruské zpravodajské služby. Říká, že si není jistá, jestli poskytnuté informace budou stačit k tomu, aby dostala ve Francii dlouhodobý azyl.
Osečkin dodal, že se obává pokusů Moskvy infiltrovat jeho organizaci a narušit jeho práci. Jeho kolegové proto ověřují identitu všech, kterým pomáhají.
„Ke zběhnutí potřebujete dobré důvody. Nejde říct, že na mě zničehonic dolehlo zjištění, že demokracie je lepší než tyranie, a tak jsem tady. To je jedna z prvních otázek, kterou budou zpravodajské agentury mít: ‚Proč ten člověk zbíhá zrovna teď?‘,“ říká Yakovleff.
Emran Navruzbekov, bývalý důstojník FSB, uvedl, že zoufalství z ruských šancí na Ukrajině přimělo mnoho jeho kolegů začít hledat způsoby, jak uniknout. Válka na Ukrajině přiměla k útěku i Dmitrijevovou.
Válka na Ukrajině |
Doufá prý, že její kroky inspirují další zevnitř systému, aby narušili Putinův režim. „Nebojím se nikoho kromě všemohoucího. Je pro mě důležité, aby mé jednání dávalo příklad mým spoluobčanům a kolegům z bezpečnostních složek,“ prohlásila Dmitrijevová.
Osečkin uvedl, že v případech zběhnutí mnoha Rusů hrál roli jejich ukrajinský původ nebo vazby, které na Ukrajinu mají. Kvůli těm se po ruské invazi do sousední země připojili k novinářům a ochráncům lidských práv z Ruska.
„V téhle válce není pravda. Je to válka jednoho muže, který chce zachránit svoji moc, svoji nadvládu nad Ruskem a který ho chce dostat do světových dějin a školních učebnic,“ řekl Osečkin.
